Lenka Dejdarová však chce, jak říká, vést věcný dialog. „Jsem někdy překvapená, kolik emocí se objevuje při komunikaci na téma vakcinace,“ říká a dodává, že ji mrzí, že jsme se nepoučili z minulých vln covidu, opakujeme stále stejné chyby, a jsme proto znovu „best in covid“.
Jsme v období, kdy se na nás valí další silná vlna. Jaké pocity to ve vás vyvolává?
Další covidová vlna se dala očekávat, ale její rychlý nástup a současně zprávy o nových mutacích v nás vyvolávají neklid. Bojíme se o naše pacienty, zejména o ty rizikové a neočkované. Nápor práce v ordinaci je značný, přibývá nemocných kolegů, máme obavy, abychom ve zdraví tu zátěž zvládli.
Takže cítíte, že vám síly ubývají?
Jsme unavení - trvá to už dlouho a světlo na konci tunelu nevidíme. A občas se zlobíme - na lidi, kteří nedodržují platná opatření, na politiky, kteří neuměli a neumí důvěryhodně komunikovat a nepoučili se z předchozích vln a opakují stále stejné chyby, takže jsme opět „best in covid“.
Psali jsme:
Společenská debata se zdá být v poslední době skutečně vyhrocená. Jsou to ale praktičtí lékaři, kdo se každý den setkávají s velkým počtem lidí, a vsadím se, že v čekárně i ordinaci téma koronaviru rezonuje. Zdá se vám, z pozice praktika, že jsme opravdu rozděleni?
Nemyslím, že by různé názory na očkování musely nutně znamenat rozdělení. V ordinaci jsou debaty na toto téma spíše věcné, i když jsem někdy překvapená, kolik emocí se objevuje při komunikaci na téma vakcinace – kvůli očkování proti tetanu či klíšťové encefalitidě se mi v ordinaci nikdy nikdo nerozplakal. Z tématu medicínského se stalo téma politické a ideologické.
Setkáváte se s konfliktními pacienty?
To asi ano, ale v ordinaci konflikty nemíváme, na souboj musí být dvě strany. A taky vhodné bojiště. Na to jsou třeba sociální sítě mnohem lepší než ordinace.
Jak vnímáte úlohu praktického lékaře v oblasti osvěty ohledně koronaviru?
Praktický lékař by měl být průvodcem pacienta po zdravotním systému. Měl by být tím, na koho se pacient může s důvěrou obrátit s dotazem či problémem. Měl by být schopen předat odbornou informaci tak, aby ji pacient pochopil a mohl se sám na základě dobrých informací rozhodnout.
Jak si vysvětlujete, že někteří lidé ztratili víru v to, co jim říká vlastní lékař?
Zdá se mi, že to, co se teď děje, je všeobecná krize důvěry. Lidé se bojí někomu nebo něčemu věřit, spoléhají na to, že si zjistí všechny informace k danému problému, pak zváží pro a proti a sami se rozhodnou. Problém je ale v tom, že nejsou schopni před zvažováním odlišit pravdu a lež. A informace je pak zavalí. Není možné všemu rozumět. Když jedu autem na most, tak taky nepřepočítávám, jestli se statik nespletl a jestli most nespadne. Musí být těžké jít životem bez víry a důvěry.
Mají lékaři vůbec ještě sílu vysvětlovat?
Nemohu odpovídat za všechny lékaře, ale mluvit s lidmi je součást naší práce.
Vy se na sociálních sítích snažíte vyvracet dezinformace. Považujete to vedle své práce v ordinaci za důležité?
Já jsem teď na facebooku aktivnější než dříve, snažím se šířit informace, které za to stojí. Pokud se mým prostřednictvím dostanou k někomu, komu pomohou, budu ráda. Nejsem si ale jistá, jestli má smysl pouštět se tam do diskusí, na debatu preferuji osobní kontakt.
Od začátku pandemie koronaviru jste se snažila být aktivní. Zapojila jste se do testování, poté, když to bylo možné, do očkovacího procesu. Jak je těžké zorganizovat v ordinaci praktika takový provoz?
Provoz je jiný, než byl celé roky. Musíme zajistit, aby byl prostor ordinace bezpečný pro pacienty a aby se nestal místem nákazy. Musíme oddělit pacienty infekční od těch ostatních. To s sebou přináší určité nepohodlí pro naše klienty, nemohou přicházet kdykoliv s čímkoliv, musí se podřídit některým omezením. Výtěry na covid provádíme z okna ordinace, pacienty s covidem, kteří potřebují fyzicky vyšetřit, zveme na konec pracovní doby, dezinfikujeme po nich pak prostory.
Zvládáte do toho provozu ještě vyřizovat telefonáty?
Prosíme o mailovou komunikaci místo telefonické – maily vyřizujeme průběžně. I přesto telefon zvoní neustále a často není možné se k nám dovolat. Klíčem ke všemu je sestřička Dana. Bez ní a bez sestřičky Lucie, která nám chodí vypomáhat, si to vůbec neumím představit. Jsem vděčná za to, že mám tak obětavé kolegyně.
Kolik vakcín jste denně schopni podat?
Nejsou všechny dny stejné - při běžném provozu ambulance aplikujeme do 30 dávek denně. Rekord máme 100 vakcín za den. Všichni zájemci u nás zatím dostanou vakcínu v řádu několika dní.
A poslední otázka, poněkud osobní… Kdy jste měla naposledy opravdu volný den?
V říjnu se mi podařilo zajistit si zástup v ordinaci a měla jsem volný celý týden. Moje děti mě vzaly na výlet do iráckého Kurdistánu. To by bylo možná zajímavější téma na rozhovor než covid… (usmívá se)