V Itálii totiž řádí onemocnění, které by zvířata ohrozilo a zkomplikovalo by jejich návrat do Čech.

Stop kvůli hmyzu

„Itálie je nám líto, měly jet čtyři jalovice. Mrzí mě to hlavně kvůli studentům, je to mezinárodní výstava a mohli se porovnat s jinými národnostmi. Tak snad za rok. Ve Veroně jsme ještě nikdy nebyli. Jsem ale rád, že jedeme aspoň bez zvířat, takže studenti získají nové zkušenosti,“ vysvětluje ředitel školy David Hruška.

Studenti se na výstavu připravovali delší dobu, rozhodnutí, že pojedou bez jalovic, padlo teprve před pár týdny. „V Itálii se šíří onemocnění, které přenáší hmyz. V oblasti Verony je právě kritické místo, kde se vyskytuje,“ dodal David Hruška.

Studenti si ale přípravu krav na výstavu užili, jako by na ní opravdu byli. Do Itálie totiž vezli video, které natočili v areálu školy.

Kraví Missky

Připravit jalovice na výstavu se podobá trochu soutěžím krásy miss. Kráva musí pěkně vypadat, učí se chodit… „Jalovice musíme umýt, umět s nimi chodit, aby měly správný postoj, držely hlavu, rovnou páteř. Záleží na temperamentu zvířete, někdy je to lehčí, někdy těžší,“ říká maturantka Andrea Piknová.

Zkušenosti z výstav už má za sebou čtvrťačka Darina Lužíková, která z loňské výstavy v Brně dovezla se svojí jalovicí cenu za nejhezčí plemeno a jalovice vyhrála u publika titul miss sympatie. „Na přípravě je nejtěžší asi udržovat bílou, aby byla bílá. Čistíme krávy každý den, je to jako u koní, prokrvuje jim to kůži a srst,“ přibližuje Darina, která sní o kariéře veterinářky nebo zootechničky.

Do školy také dojíždí veterinářka, která udělá kravám „manikúru“, tedy ostříhá paznehty. „U jalovic je to o tom, jak mají stavěné tělo, hodnotí se harmonie těla a jak se pohybují. Příprava je náročná. Ve stáji je kolem nuly, musí se umýt, osušit, udržovat v čistotě. Dbáme na rovnou linii zad, jak když vezmete pravítko, aby nebyly vystouplé obratle,“ dodává David Hruška.

Srdce pro limuzínku

V letošním roce čeká krávy z lanškrounské zemědělky několik výstav, mimo jiné v říjnu národní šampionát holštýnského skotu v Lysé nad Labem.

„Ty žárlíš, že jo,“ říká dívka jalovici, když jí vyčesává ocas. „Zajímala mě vždycky práce s krávami, jsou to výjimečná zvířata, a ta péče je fakt zajímavá. Každá jalovice je jiná, má svůj charakter a temperament. K jedné vám vždycky srdce přiroste, a to moje patří limuzínské jalovici Artemis. Ze začátku se hodně bála, chtěla jsem to v ní zlomit a dnes je to hodná kravička,“ vypráví zaujatě druhačka Kateřina Podzemná.

Stejně jako ona i Andrej Hliboký tráví u krav volný čas po škole. Mladík z Prahy sice z domova hospodářství nezná, ale u zvířat si odpočine. Má na starosti dvě krávy, které každý den čistí. „Zatím to nejsou šampionky, ale třeba jednou budou,“ podotýká student druhého ročníku zemědělky.