Populární cizrnu či kuskus vaří i ve školní jídelně základní školy Habrmanova v České Třebové. „Také připravujeme ryby, a to nejen filé, ale například i tresku, lososa, pstruha, ale i kapra," upřesňuje vedoucí Jarmila Dostálová.

Pravdou ale je, že si strávníci museli na novinky zvykat. „Vaříme jinak než ve školních jídelnách. Už dvacet let u nás funguje bezobjednávkový systém – strávník přijde, podívá se a teprve pak se rozhodne, co bude jíst," říká Jarmila Dostálová s tím, že systém je unikátní. Pokud zavádějí novinku, nejprve zjišťují, jaký bude mezi strávníky zájem. „Uděláme například pouze čtyřicet porcí a pokud vidíme zájem, pak vaříme ve větším množství," popisuje.

Zařadit do jídelníčku zdravou výživu se pokoušeli i ve školní jídelně v Řetové. Odezva však nebyla nijak velká. „Naše škola je umístěna v obci, děti i cizí strávníci jsou zvyklí na tradiční českou kuchyni, do které se moderní pokrmy zařazují obtížně," uvádí vedoucí Veronika Valachová. Jejich školní jídelna, která nedávno prošla rekonstrukcí, vaří denně okolo 120 jídel.

Hodně se také hovoří o nechuti školáků k ovoci a zelenině jakožto zdroji důležitých vitamínů. V Řetové patří téměř ke každému jídlu, v České Třebové už před dvaceti lety zvolili cestu salátového baru. „Propaguji ho, protože spousta dětí ovoce a zeleninu nejí a pokud se jim přidá k jídlu, tak to stejně nesnědí. Pak se to vylije do kanálu," říká vedoucí Jarmila Dostálová.

Vedoucí českotřebovské jídelny však vidí, že dětí, které salátový bar navštíví, je rok od roku více. Řetovským by se salátový bar také líbil, brzdí je ale finanční limity. „Jsme malá školní jídelna, proto ani naše finanční možnosti nejsou srovnatelné s možnostmi školních jídelen ve velkých městech," uvádí vedoucí Veronika Valachová.

V obou jídelnách patří mezi nejoblíbenější česká kuchyně. V Řetové vévodí kuřecí řízek s bramborovou kaší. „Oblíbené jsou i špagety nebo rizoto," přiznává Veronika Valachová. V České Třebové vydají tisícovku jídel denně, několikrát do roka i zvěřinu. „Nejoblíbenějším jídlem je svíčková," domnívá se vedoucí. Dětem však stále chybí schopnost přemýšlet nad tím, co jedí.

Převládá davová psychóza

Vedoucí obou jídelen se shodují, že hodně záleží na výchově z rodiny. „Děti často nejsou zvyklé na polévky," upřesňuje své zkušenosti Veronika Valachová. Jarmila Dostálová také vidí, že některá jídla děti vůbec neznají. „Znají hamburgery, řízek a kuře, ale když jim dáme něco jiného, nevědí, co to je a jak to chutná," říká s tím, že školáci podléhají davové psychóze. „Jakmile jeden řekne fuj, dalších deset to zopakuje, aniž by to ochutnali," dodává vedoucí.

Školní stravování je pro děti důležité, na to pamatuje i Státní zdravotní ústav. V letošním roce spouští studii kvality školního stravování. „Právě strava, kterou denně konzumují děti ve školních jídelnách, by tedy měla patřit jednoznačně do kategorie vyvážených a zdraví prospěšných jídel a zdárný vývoj dětí podporovat. Chceme mít ucelená data o tom, zda tomu tak opravdu je, nebo zda bude potřeba standardy tohoto stravování nastavit lépe," uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

Budou studovat kvalitu

Ke studii vyzval hlavní hygienik České republiky Vladimír Valenta, který popisuje i hlavní cíl studie. Je jím snaha odpovědět na čtyři otázky. „A to zda obědy ve školních jídelnách základních škol odpovídají žádoucímu přísunu 35 % z denní výživové dávky a jak se na tomto poměru podílejí jednotlivé části oběda. Dalším předmětem zkoumání bude závislost mezi počtem porcí oběda vařených školní jídelnou a nutričním složením obědů a také to, do jaké míry ovlivňuje používání instantních směsí obsah soli v pokrmech," upřesňuje Vladimír Valenta.

Studie se dotkne devíti set tisíc žáků základních škol ve všech krajích. V každé náhodně zvolené jídelně budou vzorky jídel odebírány po dobu dvou měsíců, o jejich sběr se budou starat pracovníci krajských hygienických stanic. Analýzu pak provede Státní zdravotní ústav. Studie, na níž se finančně podílí i Světová zdravotnická organizace, své výsledky přinese koncem příštího roku