Do strmé jižní stráně s okouzlujícím výhledem na barokní památku z doby hraběte Šporka se opírá slunce. Stanislav Rudolfský se prochází mezi dvěma a půl tisíci keři vinné révy a kochá se krajinou. Tenhle pohled se neomrzí ani 18 let od založení vinohradu. „Je tady krásně, co,“ pokládá řečnickou otázku zakladatel Vinice Páně. Z keřů už zmizely hrozny, vinaři je sklidili 13. září. Teď se z nich bude vyrábět sekt. Vinohrad v Kuksu patří společnosti Vinné sklepy Kutná Hora, kde se budou hrozny zpracovávat. Bude to cuveé ze tří rulandských odrůd bílé, šedé a modré, které na Trutnovsku pěstují.

„Volba byla jasná. Rulandské odrůdy mají perfektní kyselinu, je to ideální surovina na sekt. Počítáme, že vyrobíme zhruba 1200 až 1300 lahví sektu. Hrozny jsme odvezli do Kutné Hory, kde máme špičkovou technologii na jejich zpracování,“ vysvětluje Rudolfský, který je zároveň předsedou Cechu českých vinařů.

S množstvím 1,5 tuny sklizených hroznů je spokojen. „Tuna a půl je ideální množství na dva a půl tisíce keřů, které tady máme. Nejlepší by bylo mít kilo hroznů na každém keři, ale to těžko docílíme.“

Šampaňské Cuvée Kuks si bude možné pořídit v sídle společnosti Vinné sklepy v Kutné Hoře, v Jaroměři na náměstí ve Vinotéce U svatého Mikuláše nebo přímo na vinohradu.

Socha bohyně vína i sluneční hodiny

Vinice v Kuksu není podle jejího zakladatele klasický produkční vinohrad, ze kterého by chtěl vyždímat co nejvíce vína. „Chtěli jsme, aby to bylo místo, které zapadá do neuvěřitelného areálu v Kuksu,“ zdůrazňuje Rudolfský. Vinnou révu doplňují růže, levandule, mateřídouška, šalvěj, máta. Působivou atmosféru vinohradu zasazeného do prostředí barokní památky zvýrazňuje socha bohyně vína s ladnými křivkami nebo sluneční hodiny od kováře Vojtěcha Pillera, které jsou novinkou od loňského roku.

„Socha bohyně vína se dá považovat za první umělecké dílo po třech staletích v Kuksu, kdy tam tvořil Matyáš Bernard Braun. Je to poklona jeho práci. Socha je ze stejného materiálu, ze kterého tvořil, v barokních křivkách,“ popisuje Stanislav Rudolfský dílo akademického sochaře Petra Nováka z Jaroměře.

Kosáci jsou loupežníci

Neplechu působí na vinících mrazy a ptáci, letos ale byla situace příznivější než v dřívějších letech. „Letos se nám vyhnuly mrazíky. Obvykle tady v podhůří dokážou být hodně silné. Od roku 2005, co mám vinohrad, mi keře na jaře pětkrát hodně zmrzly, doslova na padrť,“ připomíná.

Z ptáků nejvíce zlobí kukského vinaře kosáci. „Špačci se tady letos usadili, byli tady dlouho, ale snadno je dokážete vyrušit a vyhnat. Stačí tlesknout. Nejvíce problémů je s kosáky. Ti si připadají na vinici jako doma a vůbec nechápou, že je někdo vyhání. Baští hrozny, jsou to loupežníci. Největší nálety provádějí po ránu, kdy mají hlad a ozobávají hrozny,“ poukazuje na okřídleného nepřítele. „Plynová děla jako moravští kolegové ale používat nebudeme, to by se vesnice zbláznila,“ dodává smířeně.

Víno pěstují historickou metodou

Od založení vinice v roce 2005 zvolila rodina Stanislava Rudolfského historickou metodu pěstování na hlavu. Letorosty révy nejsou vedené po drátěnce, jako bývá zvykem na jižní Moravě, ale vyvazují se vzhůru kolem dřevěného kůlu. Keře nemají sloupky, ani dráty. Tradici pěstování vinné révy založil hrabě Špork, Rudolfští ji po třech stovkách let obnovili.

„My jsme zakládali vinohrad spíše jako složení holdu a poklony našim předkům a zkusili jsme to dělat jako oni. Letorosty vyrůstají od dubna, května, dorůstají až dvou metrů výšky. Vyvazujeme je lýkem k dubovému kůlu. Je to daleko pracnější, úroda je mnohem nižší, ale má to i své výhody. Na hektar můžete dát až 10 tisíc keřů. Mezi další výhody patří i to, že rostliny musí nutně pouštět kořeny hluboko do země. Odráží se to v kvalitě hroznů,“ objasňuje dnes již nezvyklou, archaickou metodu pěstování vína.

Předsedu Cechu českých vinařů těší, že v Královéhradeckém kraji roste zájem o pěstování vína. Aktuálně je registrovaných 15 vinic. „Přibývá jich. Věřím, že tento trend bude pokračovat a bude u nás čím dál více vinařů,“ říká Stanislav Rudolfský.