„Vedení města začalo otázku 650. výročí diskutovat již před dvěma roky. Tehdy se ale z různých stran objevily zásadní připomínky, že se nejedná o výročí existence města, ale první a v zásadě velmi nejistou zmínku o horách nebo důlním díle,“ vysvětlil místostarosta Martin Hejkrlík.

Po konzultacích s profesorem královéhradecké univerzity Františkem Musilem se radnice nakonec rozhodla přesunout jubilejní oslavy na letošní rok. „Otázka králických oslav je skutečně složitá,“ podotkl historik, který se dlouhodobě zabývá studiem starších dějin východních Čech a minulosti regionu se věnoval v několika publikacích. Zmínka z roku 1367 není podle Františka Musila dokladem vzniku města, ale nejstarší zprávou o oblasti dnešního Králicka.

„Rozhodně je nutno odmítnout názory, že tehdy existovaly Králíky jako horní město, jak propagovali němečtí historikové. Tehdy začalo nějaké dolování, které však asi pro obtížné přírodní podmínky zaniklo,“ podotkl Musil.

Faktem je, že v textu listiny z roku 1367, jejíž datace je však poněkud nejasná (může být vročena i do roku 1357), se přímo o městě nehovoří. Zmiňují se v ní pouze „doly v Králíkách“ (montana in Greulichs), které náležely k obvodu hradu Žampach.

Listina je dokladem důlní činnosti, která jistě neprobíhala ve zcela opuštěné krajině bez nezbytného hospodářského zázemí. Není proto vyloučeno, že v místě dnešních Králík skutečně mohlo v této době vznikat trvalejší osídlení. Možná i městského charakteru. Archeologické výzkumy však prozatím žádné konkrétní doklady nepřinesly. Pokud tomu tak bylo, rozvíjející se osídlení spolu s důlní činností zřejmě záhy zaniklo. Stejně tak mohlo být dolování organizováno z jiného místa. V listině se kromě Králík hovoří i o dalších dolech (vel in aliis montanis, que nunc ante dictum castrum Samperch), které patřily k žampašskému hradu. František Musil pokládá za centrum osídlení v této oblasti Mladkov, který se podle něj v listině připomíná v německé podobě Wyskenstat.

Prokazatelná zmínka

Za nejstarší prokazatelnou písemnou zmínku o existenci města je tak podle Františka Musila třeba považovat zápis v zemských deskách z roku 1568. „Tehdy se připomínají první obyvatelé Králík jako svědci při vytyčování hranic nově utvářeného králického panství,“ popsal historik.

„Na základě těchto faktů jsme se rozhodli, že jako základní mezník pro oslavy výročí první písemné zmínky o městě přijmeme až skutečně hodnověrnou informaci z roku 1568,“ vysvětlil místostarosta Martin Hejkrlík. V zápise v zemských deskách se vyjmenovává dvadvacet tehdejších obyvatel města (lidé z města Grulichu), nositelů českých i německých jmen, mezi nimi Jakub Pešek, Jiřík Klein, Jan Berka, Martin Mlynář, Adam Frank, Matys Wolferman, Bartoš Neuman, Adam Urban, Bartoš Bednář, Pavel Fait, Jiřík Štros nebo Martin Šafr. Některá ze jmen mohou vypovídat i o řemeslech a povoláních svých nositelů. Další písemná zmínka, která dokládá existenci městského zřízení dnešních Králík pochází z roku 1577 (město Grulich).

Radnice se tak rozhodla respektovat nejnovější výsledky bádání a od roku 1367 jako první písemné zmínky upustit. „Občas nastane situace, kdy je třeba starší výklad korigovat. Nešlo o potřebu něco zpochybnit, ale upřesnit. Velmi si vážíme všech, kteří v roce 1967 připravili na tehdejší dobu velkolepé oslavy. Nakonec kdo ví, třeba se jednou dočkáme toho, že budeme moci vznik města Králíky určit s větší přesností,“ dodal Hejkrlík.