Zpustlý areál tábora v současnosti připomíná město duchů. Pozůstatky rekreačních objektů obrostly křovím a jsou tak rájem sprejerů a hráčů paintballu, kterým poskytují realistické válečné kulisy. Před devastací však místo patřilo k atraktivním rekreačním střediskům, připomněl předseda sdružení Brandýs ve světě Zdeněk Držmíšek. „Kouty bývaly luxusním zařízením s bazénem a nádhernou dřevěnou jídelnou, která bohužel v lednu roku 1996 vyhořela. Kdo ji zapálil se neví," zavzpomínal a pokračoval: „Tábor fungoval do roku 1992. Pak se tam vystřídalo několik majitelů. Správce byl ochoten rozprodat cokoliv, aby měl na živobytí, protože ho neplatili. Po nájezdu vandalů a nenechavců postupně zmizely i chatky."
Starosta Brandýsa nad Orlicí Petr Řehák se domnívá, že prodej osady Kouty bude ještě složitý. „Osada je rozdělena na mnoho jednotlivých parcel a ceny jsou dle prvního odhadu zatím příliš vysoké," řekl.
„Vyhlášená kupní cena jeden milion korun se váže k celému souboru osmapadesáti pozemků. Vzhledem k charakteru pozemků nemohou být ani prodávány jednotlivě. Určujícím kritériem pro případný prodej bude nabízená výše kupní ceny," uvedla ředitelka Územního pracoviště ÚZSVM v Hradci Králové Hana Seidlová.
Zájemci o koupi mohou své nabídky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podávat do 9. března, kdy se první kolo přihlášek uzavře. Je však otázkou, kolik investorů se přihlásí, neboť na pozemcích ještě stále nejsou dořešena všechna majetková práva. Na několika z nich se dosud nacházejí zchátralé budovy, které vlastní jiní majitelé, jak uvedla Hana Seidlová. Limitujícím faktorem může být i blízkost trati, která by se ale podle záměrů Správy železniční dopravní cesty mohla v budoucnu od osady vzdálit.
Starosta Petr Řehák by uvítal, kdyby prostor opět sloužil k rekreaci: „Pro město je samozřejmě výhodnější, aby byl účel rekreace v osadě Kouty zachován."
Všichni se shodují, že se budoucímu majiteli kultivace prostředí do příznivější podoby značně prodraží. Ale naděje, že se do místa vrátí turistický ruch, podle Zdeňka Držmíška stále žije: „Každá věc má svého kupce, takže podle mě je určitě reálné, aby se na to krásné místo vrátili turisté. Nicméně bude to velká investice. Hlavně, aby to kupec dal do pořádku, nekoupil pozemky jen spekulativně a nenechal je dál pustnout."