Pracují srdcem a jejich podnik pro ně moc znamená, proto zažili na jaře během karantény nepříjemné časy kvůli nařízením vlády proti korona viru. Stejně jako jiné podniky se museli přizpůsobit nelehké situaci a pocítili velikou nejistotu ohledně budoucnosti jejich baru.

Jak se pro vás vyvíjela situace během nařízené karantény?
Všechno bylo strašně narychlo. Měnilo se to ze dne na den. Ti nahoře se rozhodovali rychle a my jsme na to museli nějakým způsobem okamžitě reagovat. V první chvíli to pro nás byl šok. Zavřeli nás, bar byl bez příjmu a my nevěděli, z čeho budeme platit výdaje. Začali jsme přemýšlet, jak se s takovou situací poprat, co nám stát vůbec umožňuje dělat. Prvních čtrnáct dní se rozšířil strach, nejen v podnicích, ale celkově i mezi lidmi.

S jakými alternativami prodeje jste přizpůsobili bar?
Po prvních dvou týdnech si obyvatelé na Lanškrounsku uvědomili, že to tady u nás není s nákazou zase až tak vážné. Investovali jsme tedy do zařízení výdejního okénka. Ve skladu jsme měli spoustu zásob, tak jsme se rozhodli je nabídnout. Musíme poděkovat spoustě zákazníkům, kteří se v nemalém počtu ozývali a nějaké ty flašky, zrnkovou kávu a pralinky si kupovali domů. Což je naprosto super, protože nám tím tak nějak zachránili zadek. Později už bylo na lidech vidět, že jim to chybí. Chodili, navštěvovali a podporovali podniky, nejen nás, ale i ostatní v okolí.

Novinky z Bejrútu
Záchranáři v Bejrútu: Je tu horko jako v pekle

Co bylo na celé situaci nejtěžší a co z ní naopak vyvstalo pozitivního?
Nejtěžší na celé té situaci byl určitě fakt, že jsme nevěděli, co bude dál. Rozhodnutí vlády se vydávala takřka z hodiny na hodinu a mezi všemi panovala veliká nejistota. Člověk vymyslí nějaký náhradní plán, a než se mu stihne přizpůsobit už je situace zase jiná. Vláda rozhodla, že se odloží splátky, ale už o tom neinformovala příslušné orgány. Banka nic nevěděla a nebyla schopna nám dát žádnou jasnou odpověď. Byla to samozřejmě těžká situace pro všechny, ale pokud by se to mělo někdy znovu opakovat, doufáme, že se z tohohle problému poučí a příště už ho napraví. Tohle bylo to největší mínus na celé věci. Na druhou stranu velké plus je fakt, že řeči o tom, jak si Češi nepomáhají nejsou, tak úplně pravda. Když jde do tuhého, tak si umíme pomoct a podpořit jeden druhého.

Musíte nebo budete při práci pokračovat v nějakých návycích či rutinách, které jste zavedli během karantény?
Určitě. Například dezinfekce podle nás zůstanou standardem. Servírky jsou naučené, že po každém hostovi musí stůl znovu nachystat, otřít dezinfekcí, protože pořád mezi námi vir je, a ještě asi bude. Co se týče zdravotního hlediska, tak největší průšvih by pro nás byl, kdyby někdo z personálu přišel do styku s nákazou a hygiena by nás pak zavřela. Což momentálně hrozí každé firmě. Rizika pořád jsou a musíme k nim přistupovat zodpovědně.

Ilustrační foto.
V Králíkách sepsali petici proti stavbě Lidlu

Myslíte si, že stav, který na jaře nastal se nějakým způsobem dotkne obecně celé gastronomie?
Někteří to samozřejmě nezvládli. Nejvíce tím utrpěla asi Praha, která přišla o turisty. Nikdo pořád neví, co všechno se může stát. Strach z investice, když si člověk není jistý, jestli mu neodpadnou příjmy, je veliký. V gastronomii nejsou větší finanční rezervy, peníze se pořád otáčí. I trend se podle nás pravděpodobně změní. Například samoobslužné pulty budou upadat. Podnikům, které dříve cílily na turisty teď dojde, že je třeba nabídku situovat i pro místní. Jsme na scéně ale zatím jen krátce, toto jsou pouze naše odhady. Na druhou stranu, i hosté si možná uvědomí, že není úplnou samozřejmostí si zajít do města na něco dobrého. Snad se tím posílí vzájemná pokora mezi podniky a jejich zákazníky.

Co byste chtěli vzkázat lidem?
Situace s korona virem se dotkla úplně všech, i když se s ní každý musel vypořádat trochu jinak. Chtěli bychom aby lidé věděli, že se tu pořád snažíme zůstat na optimistické vlně. Venku to na všechny padá, pořád se o tom mluví v médiích. My se tu snažíme zajistit, aby tu hosté u nás měly alespoň malý únik před realitou a před všedními problémy. Aby se k nám chodili dobít a pořád tu na ně sršel optimismus, dobrá nálada a energie. Nic se neděje, jedeme dál. Na světě je krásně a všechno bude fajn. Pojďme si dát něco dobrého!

Kateřina Studená