Ten, kdo očekával, že vandalský čin dozná jednoznačného veřejného odsouzení, musel být překvapen. Diskuze, která se rozproudila na sociálních sítích, nabrala nečekaný směr. Převážil spor o interpretaci nasprejovaných symbolů. Část diskutujících zcela vážně tvrdí, že se nejedná o nacistický hákový kříž, ale o svastiku, která je symbolem štěstí, naděje, dobroty srdce nebo ženského principu.
Ano, i tak by se, při odhlédnutí od událostí před tři čtvrtě stoletím, na jejichž konci zůstaly miliony zavražděných nevinných obětí a zmarněných životů, dalo na symboly nastříkané na fasádě divadla nahlížet. Přísně vzato, má svastika, na rozdíl od hákového kříže, opravdu ramena zahnutá doleva. Ovšem kontext, ve kterém neznámý vandal symbol na fasádu nakreslil, nedává prostor ke spekulacím. Na jiných místech ve městě zanechal symbol jednotek SS a keltské kříže, které o neonacistickém smýšlení vypovídají více než dostatečně. Potvrzují to ostatně i vyjádření ministerstva vnitra a odborníků na extremismus.
Možná není na škodu si představit, jak by mohla vypadat „korektní“ interpretace podle gusta obhájců neškodného náboženského symbolu. „Ústím nad Orlicí prošel v noci ze soboty na neděli ekumenický průvod mírumilovných přívrženců dharmových náboženství, kteří na budovách ve městě zanechali jeho obyvatelům jako vzkaz symboly štěstí, naděje a dobroty srdce“.
Spor o hákový kříž jen dotvrzuje, jak snadné je šíření do očí bijících hloupostí pod nedotknutelnou rouškou svobody slova. V hospodě by si dříve od hlasatele podobných myšlenek každý slušný člověk odsedl.
