Spravedlivým hněvem planoucí novodobí inkvizitoři, domáhající se jmen svých koronavirovou nákazou stigmatizovaných sousedů, mají o vině a trestu jasno. Důkazů netřeba. Vyhledat, dopadnout a potrestat, samozřejmě nekompromisně, bez milosti a co nejpřísněji. Skryti za zrcadlem sociálních sítí nepřipouští omyl ani slitování. Autodafé na facebooku.

Bez nadsázky „hon na čarodějnice“ se odehrál o uplynulém víkendu na facebookovém profilu hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického, kde začal zveřejňovat anonymizované informace o nakažených v kraji. Neuváděl konkrétní město ani obec, jen správní obvod obce s rozšířenou působností (v Pardubickém kraji je takových obcí patnáct). Smršť nenávistných komentářů, která se strhla v sobotu večer po informaci o dvou dalších nakažených, zjevně nečekal. Desítky diskutujících se nevybíravými slovy dožadovaly jmen a adres nemocných.

To, že se lidé obávají nákazy, je pochopitelné. Ani na tom, že chtějí ochránit sebe i své blízké, není nic zavrženíhodného. Způsob, jakým to někteří uživatelé sociálních sítí dělají, je však varující. Pandemie, která se nevyhnula ani našim zeměpisným šířkám, nemá jednoduchá a rychlá řešení. Soudce Lynč nemocné nevyléčí. Dříve či později nákaza odezní, pachuť nenávisti a netolerance ale zůstane. To by neměli ztrácet ze zřetele ani pomyslní tvůrci proskripčních seznamů, kteří jsou dnes neochvějně přesvědčení o své pravdě.