Města, jako třeba Litomyšl, která opakovaně, výrazně uspěla, pochopitelně vnímají výsledky průzkumu zcela jinak, než lokality vlající na chvostu žebříčku.

Vůbec nejhůře z patnácti měst v Pardubickém kraji se letos umístily Králíky. Z devětadvaceti indexů dosáhlo město pozitivního hodnocení jen ve čtyřech. Oproti loňskému roku si Králíky, které skončily ve srovnání na nelichotivém 193. místě z 206, o nějakých osmnáct míst pohoršily. Vyměnily si tak Černého Petra s Moravskou Třebovou, která hrála roli otloukánka v minulém roce. Historické město na českomoravském pomezí se z loňského 193. místa letos vyšvihlo na 177. pozici.

V hodnocení komunálních politiků se, stejně jako vloni, objevují stále stejné argumenty, které většinou poukazují na odtrženost statistických dat od reálného života v jednotlivých městech. Jistě mají v mnohém pravdu. Na druhou stranu lze ale namítnout, že ani jejich stesky, a netýká se to jenom Králík, podobně nespravedlivě vnímají své umístění třeba sto šesté Svitavy, nejsou rovněž podložené ničím jiným, než pouhými pocity a domněnkami. A přece není nic jednoduššího, než si konkrétní parametry, ve kterých jednotlivá města zrovna nebodovala prostě ověřit na faktech. Data, ze kterých projekt čerpá jsou veřejně dostupná, je tedy možné je vzít a porovnat s reálnou situací přímo ve městě. A odtud už je jen krůček začít měnit kvalitu života k lepšímu. Nebo nad tím alespoň přemýšlet.