Dočká se českotřebovská, desetiletí chátrající prvorepubliková vila Miroslava a Jarmily Zedníkových záchrany?

Výjimečná funkcionalistická stavba vznikla na konci dvacátých let v projekční kanceláři teprve před nedávnem znovuobjeveného architekta Vojtěcha Vanického. Sloupnický rodák získal vynikající školení na pražské Akademii výtvarného umění v seminářích ikon českého funkcionalismu Jana Kotěry a Josefa Gočára. Úvahy o záchraně architektonicky hodnotné stavby, se kterými přišel místostarosta Josef Kopecký, vzbudily mezi českotřebovskými zastupiteli souhlas i nevoli. Vila totiž nepatří městu, ale soukromé firmě, není jasné, jestli ji vůbec bude možné opravit, městský rozpočet s náklady na odkoupení ani rekonstrukcí nepočítá.

Vila je v provinčním prostředí České Třebové jedinečným dokladem prvorepublikového bydlení. Ve městě se o stavbě s mírnou nadsázkou hovoří jako o českotřebovské vile Tugendhat. A výjimečná je ještě ve dvou ohledech.

Jedná se o jedinou prozatím známou soukromou stavbu projektovanou Vojtěchem Vanickým. Kotěrův a Gočárův žák se zaměřoval výhradně na veřejné stavby. V České Třebové se do dnešních dnů dochovaly dvě Vanického realizace – bývalá chlapecká škola a městský bytový dům, kterému místní neřeknou jinak než Červeňák. Pro obě stavby, stejně jako ostatní budovy, které se zrodily na Vanického rýsovacím prkně, je typické režné cihelné zdivo. Zedníkova vila v České Třebové se však z architektova oblíbeného konceptu vymyká. Vanický na stavbě uplatnil bílý purismus. Už proto by zastupitelé, pokud jde o zachování výjimečné stavby, neměli hledat důvody proč ne, ale jak.

Kde je vůle, je i cesta.

Funkcionalistická vila Miroslava a Jaroslavy Zedníkových v České Třebové.
Naděje pro českotřebovskou vilu Tugendhat