Zanedbání povinné výživy
§ 196 z. č. 40/2009 Sb.
odst. 1 Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
odst. 2 Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
odst. 3 Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a) vydá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou osobu nebezpečí nouze, nebo
b) byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.

V Pardubickém kraji je podle statistik 25 226 neúplných domácností, Policie ČR se zde loni zabývala stovkami trestných činů zanedbání povinné výživy. Na tisíc neúplných rodin v kraji připadá 18 dlužníků, což je v republice spíš podprůměr. Přesto loni policie na Orlickoústecku evidovala 219 případů neplacení výživného. Letos je trend podobný, ve statistikách je už 63 případů. Mezi „rekordmany" patří otec, který dluží 200 tisíc korun.

Podle Asociace neúplných rodin bylo loni dlužníků nejvíc za poslední roky a skutečná čísla jsou podle ní dokonce až dvojnásobná.

Řešení: exekuce, trestní oznámení

Rodič, který se s dětmi vinou nezodpovědné „druhé polovičky" dostane do obtížné životní situace, má dvě možnosti. „Když povinný nezaplatí výživné po dobu delší jak čtyři měsíce, kterou má stanovenou rozsudkem, který nabyl právní moc, může se oprávněná osoba, většinou matka dítěte, obrátit na soud, a tam podat návrh na exekuci na jeho příjem, nebo na Policii České republiky, kde podá trestní oznámení pro přečin zanedbání povinné výživy," vysvětluje policejní mluvčí Lenka Vilímková. Když dlužník celou částku uhradí, trestní řízení se zastavuje a případ je odložen. Když ne, ke slovu přicházejí tresty v řádech měsíců i pár let.

Počet neplatičů podle Asociace neúplných rodin ne vždy kopíruje socioekonomické ukazatele, jako je například nezaměstnanost nebo kupní síla obyvatel. Vliv má naopak počet sociálně vyloučených lokalit v kraji.

Asociace letos spustila pro matky a otce možnost bezplatného vymáhání alimentů. „Pro celou řadu matek je vymáhání dlužného výživného dlouho neřešeným problémem, a to z celé řady důvodů," uvádí předseda Petr Sýkora a dodává: „Ty sociálně slabé nemají finance na vstupní náklady, bojí se také složitosti celého procesu. Obrovskou bariérou je také nízká informovanost, mýty a polopravdy. Asociace se s těmito průvodními jevy snaží pomáhat a postupně je odbourávat. Stojíme však na samém začátku dlouhé cesty."

12 089 trestných činů zanedbání povinné výživy zjistila Policie ČR v roce 2015. Statisticky se jedná o 21,5 dlužníků na 1000 neúplných domácností, nejvíce za poslední roky. Největší množství – 32 dlužníků na 1000 neúplných domácností – bylo v Ústeckém kraji, naopak nejlépe obstála Praha se 13 dlužníky. Skutečný počet neplatičů je však podle asociace výrazně vyšší, než uvádí policejní statistiky – v některých krajích až dvojnásobně. Podle předsedy Petra Sýkory je cílem pro letošní rok snížit během roku o 20 % počet těch, kteří se doposud báli hlásit o svá práva. (tz)

Bezmoc. Exmanžel dluží 150 tisíc a dluh stále roste

Orlickoústecko – Veliká bezmoc, tak hovoří o několika letech boje o výživné maminka dvou dětí z Orlickoústecka, která se obává zveřejnit své jméno. Její bývalý manžel jí dluží asi 150 tisíc korun a dluh stále roste. Nikdo přitom matce teenagera a dnes už dospělého potomka v uplynulých letech nepodal pomocnou ruku, sama musela děti uživit.

„Řešila jsem to opakovaně cestou trestního oznámení. Když měl zhruba čtyři podmínky, byl odsouzený na tři měsíce do vězení. Když měl nastoupit, přišla amnestie a byl zase vysmátý," líčí žena hořce svůj příběh. Občas se jí díky trestnímu oznámení podařilo z exmanžela něco „vydolovat", protože se bál, ale pak zase přestal platit. „Celou dobu, co řeším neplacení alimentů, pracoval jako OSVČ, nemá žádný majetek, takže mu není co vzít a nikdo ho nedonutí platit," vysvětluje okolnosti. Celkem se dluh, při výši alimentů 3500 na obě děti, vyšplhal na zhruba 150 000 korun.

Loni mamince svitla naděje, když otec jejích dvou dětí nastoupil do zaměstnání. „Než jsem vyřídila exekuci na plat, tak ´onemocněl´ a je na neschopence, ale díky tomu dostávám zatím aspoň malou částku každý měsíc. Je to vždy míň, než by měl platit, a tak dluh stále narůstá. Všechno tohle vyřizování provází veliká bezmoc, protože když nic nemá a nepracuje, nedá se s tím nic dělat," uzavírá žena své vyprávění.

(miš, daf, tz)