„Jsem skutečným majitelem BusLinu,“ tvrdí Vařil a argumentuje nespecifikovanými finančními toky. Veřejně dostupné rejstříky však dokazují opak.

Okolo autobusového dopravce se objevují stále nové kontroverze. Severočeského podnikatele Jiřího Vařila by někdo mohl označit za velkou černou šmouhu na svědomí společnosti BusLine. 

Kontroverze okolo Jiřího Vařila

Jiří Vařil v roce 2019 vystřelil z brokovnice na auto, ve kterém seděla rodina s dětmi. Řidič osobního automobilu mířil s rodinou do Jizerských hor, ztratil se a nemohl se zorientovat. Z vily tehdy vyběhl Vařil, střelil na vůz, prorazil kapotu i chladič a narazil do skla v místě řidiče. Nikdo naštěstí nebyl zraněn. Případ, který se dostal před soud, se táhne už tři roky.

V minulých dnech se prostřednictvím komerčního sdělení služby Protext agentury ČTK vyjádřil k situaci okolo BusLinu. V zaplacené reklamě, která má formu jakéhosi otevřeného dopisu, zkritizoval vedení společnosti za neúspěchy a patálie, s nimiž se dopravce v kraji od června potýká.

„Vyslovil jsem výhrady proti agresivní expanzi skupiny BusLine a snahám o ovládnutí autobusové dopravy v regionu bez dostatečných kapacit, jak se nyní projevuje v Pardubickém kraji,“ píše Vařil v dopise, jenž nemá zcela jasného adresáta.

Současný jednatel firmy Michal Hanč kritiku odmítá. „BusLine není jediným dopravcem, který v České republice či Evropě nedokáže plně zabezpečit nasmlouvanou dopravní obslužnost. Důvodem ale není manažerské selhání, nýbrž kritický nedostatek řidičů,“ brání se Hanč a dodává, že ostatní podmínky výběrového řízení v Pardubickém kraji BusLine plní.

Rozsáhlá kauza úplatků

Ani zdaleka však nejde jen o neodjeté spoje. Vařil se totiž v otevřeném dopisu přihlásil k vlastnictví firmy. „Jsem skutečným majitelem společnosti BusLine holding, která zastřešuje řadu dceřiných společností, jež v několika krajích provozují hromadnou dopravu,“ tvrdí Vařil, který stál ve vedení BusLinu od roku 2012.

O šest let později byl však jedním ze zatčených v rozsáhlé kauze úplatků uvnitř libereckého dopravního podniku, pro který BusLine zajišťoval část spojů do Jablonce nad Nisou.

close Dopravní společnost BusLine si autobusy objednala od českého výrobce SOR Libchavy objednala 144 autobus. info Zdroj: SOR Libchavy zoom_in Dopravní společnost BusLine si autobusy objednala od českého výrobce SOR Libchavy objednala 144 autobus.

Ještě před třemi měsíci byl majitelem společnosti BusLine holding Jakub Vyskočil. Ten však v polovině května spáchal sebevraždu. Několik málo dní předtím jmenoval novým jednatelem firmy Michala Hanče. Holding BusLine, pod který patří i BusLine Pardubicko, tak připravil na situaci, kdy by se firma ocitla bez jednatele.

Zrušené autobusové spoje

Pardubický kraj avizoval, že v září zruší některé spoje. I přes prázdninový režim se totiž BusLinu nepodařilo dodržovat smluvené podmínky. Změny v jízdním řádu však nakonec přišly o měsíc dřív a v srpnu tak kraj prozatím seškrtal šest desítek spojení.

Působení Vyskočila jako majitele společnosti BusLine ale Vařil v dokumentu zpochybňuje. „Jakub Vyskočil vykonával svou roli vlastníka a ředitele navenek, aniž by svěřené akcie, podíly či dluhopisy skutečně vlastnil,“ uvádí Vařil a svůj odchod ze společnosti označuje za puč ostatních společníků.

Současný jednatel Michal Hanč se však proti takovým výrokům ostře vymezuje.

„Není známo nic o tom, že by pan Vařil svá tvrzení o údajném vlastnictví jakkoliv podpořil skutečnými právními kroky směrem k veřejným rejstříkům nebo soudům. Energii věnuje pouze vytváření bájí do médií,“ sděluje Hanč s tím, že dědičkou po Vyskočilovi je jeho nezletilá dcera.

Hanč Vařilova slova dále označil za lživá a vyzval jej, aby je buď dokázal, či jich zanechal z úcty k pozůstalé rodině.

Obchodní rejstřík hovoří jasně

Ve výpisu z obchodního rejstříku figurují pouze jména zesnulého Jakuba Vyskočila a Michala Hanče, rovněž v poslední účetní závěrce je uvedeno jen jméno Jakuba Vyskočila jako jediného vlastníka společnosti.

Jediné, čím Vařil v otázce svého vlastnictví argumentuje, jsou blíže nespecifikované finanční toky. „Vyskočil nikdy nedisponoval finančními prostředky v řádu stovek milionů korun, aby si ode mne či mých zahraničních společností mohl koupit akcie,“ tvrdí Vařil.

Podle Hanče ale došlo k odchodu Vařila z firmy v důsledku ztráty důvěry, a to zejména po zahájení trestního řízení a dalších kauzách. „Rádi bychom vyzvali pana Vařila, aby postupoval striktně právní cestou,“ dodává Hanč.