Kde se nejlépe žije? V letošním roce se na stupních vítězů srovnávacího výzkumu Místo pro život umístily Hlavní město Praha, Královéhradecký kraj a Kraj Vysočina. Analytická agentura Datank v něm vyhodnocuje každoročně kvalitu podmínek pro život ve všech krajích Česka, a to na základě dat získaných z nezávislých zdrojů a údajů z průzkumu prováděného mezi 1 600 obyvateli.

Pardubický kraj v žebříčku skončil devátý ze 14 českých krajů. Hůře dopadly jen střední Čechy, Olomoucký a Moravskoslezský kraj a tabulku uzavírají Ústecký a Karlovarský kraj. 

Nízká pozice Pardubického kraje je v kontrastu s vysokým umístěním sousedních krajů Vysočina a Královéhradeckého, které skončily třetí, resp. druhý.

close Plusy a minusy života v Pardubickém kraji info Zdroj: Místo pro život zoom_in Plusy a minusy života v Pardubickém kraji

"Srovnávací výzkum Místo pro život mapuje kvalitu života obyvatel v jednotlivých krajích České republiky. Výzkum Místo pro život veřejnosti nabízí možnost dlouhodobě sledovat stav jejich regionu a jeho vývoj. Výsledky srovnávacího výzkumu motivují a inspirují státní správu i samosprávu, nevládní organizace, podnikatele i občany, a vedou tak ke zlepšování podmínek ovlivňujících kvalitu života. Mnohdy důležitější než hmotné statky je pro řadu lidí fungující občanská společnost, vzájemný mezigenerační respekt a tolerance rozdílných názorů. Organizátoři projektu Místo pro život se snaží také na tyto hodnoty poukázat a upozornit na jejich důležitost," uvedl mluvčí projektu David Pavlát.

Pardubický kraj sráží dolů nízká kapacita lůžek v nemocnicích, nedostatek lékařů a především zubařů, nízká úroveň mezd a další faktory. Plusy jsou naopak vysoká bezpečnost, podle výzkumu dokonce nejvyšší v republice s minimem násilným trestných činů, nízká nezaměstnanost a další faktory.

Z průzkumu však zároveň vyplynula velmi nízká subjektivní spokojenost poptávaných respondentů se situací v kraji v jednotlivých hodnotících oblastech. Často byla výrazně nižší, než odpovídá skutečným datům a jejich mezikrajskému srovnání.

Na druhé straně, i samotná data je jako v každé statistice nutno brát s rezervou. Za Pardubický kraj například nezohledňují určitou vazbu našeho regionu k Hradci Králové: pro náš kraj je spádová tamní fakultní nemocnice, průzkum ji však logicky zařazuje do hradeckého kraje, čímž však zároveň nominálně snižuje reálný počet lůžek v Pardubickém kraji. Podobné "ale" je třeba namítnout i na výtku o celorepublikově nejyvšším podílu dlouhodobě nezaměstnaných: Pardubický kraj patří mezi regiony s nejnižší nezaměstnaností a je tak logické, že podíl dlouhodobě nezaměstnaných bude právě proto patřit naopak mezi nejvyšší v Česku.