Kameny se objeví v Litomyšlské ulici a stanou se trvalou připomínkou na židovské rodiny deportované do koncentračního tábora. Za druhé světové války byli z Mýta odvlečeni všichni Židé, ze 45 lidí se jich dočkalo osvobození jen sedm. „Do dlažby na chodnících ve Vysokém Mýtě budou letos položeny první Kameny zmizelých, které mají v rámci celosvětové akce připomínat naše umučené a popravené židovské spoluobčany. My už jsme se k té myšlence trochu přiblížili loni, když jsme osazovali kameny, které připomínají studenty gymnázia popravené v nacistických vězeních,“ uvedl starosta města František Jiraský.

Kamenů zmizelých je po celém světě už víc než 70 tisíc. Podle kurátorky sbírek vysokomýtského regionálního muzea Soni Krátké nápad zasadit je i v Mýtě se zrodil vloni na výstavě ke stoletému výročí skautingu. Členy zdejšího skautského oddílu byli tehdy i dva židovští chlapci.

„V rámci přípravy výstavy jsem se seznámila s dcerou přeživšího člena oddílu skautu a už tehdy na vernisáži padla myšlenka, že by bylo pěkné se přidat k celoevropské aktivitě německého výtvarníka Guntera Demniga,“ uvedla Soňa Krátká.

První tři jména

Kameny uložené ve Vysokém Mýtě budou vzpomínkou na Hanu Frischmannovou a její syny Františka a Jiřího, se kterými před deportací do Terezína žila v domě č. 55 na Litomyšlském předměstí ve Vysokém Mýtě. Útrapy přežil jen Jiří. „Vrátil se a opakovaně vydal svědectví, jakými hrůzami v koncentračním táboře prošli. Protože to byl ve své době aktivní člověk, zasadil se o to, aby později byla v Jungmannových sadech odhalena pamětní deska, která připomíná osudy vysokomýtských židů,“ dodala Soňa Krátká.

Pokud se kvůli epidemii koronaviru nezmění situace, podle plánu by měl autor projektu Gunter Demnig vložit kameny 1. září do chodníku před domem, který býval Frischmannovým domovem. „Než byly židovské rodiny deportovány, dost často byly sestěhovány s dalšími do jednoho domu. Filozofie kamenů je taková, že se nedávají před místa, kde trávily poslední měsíce před deportací, ale na místa, která by pravděpodobně ony samy považovaly za svůj domov, ve kterém trávily to nejšťastnější období,“ uzavírá kurátorka muzea.

O Kamenech zmizelých

Stolpersteiny: jejich symbolický název je složen ze dvou německých slov „stolpern“ – klopýtnutí a „stein“ – kámen. V přeneseném slova smyslu jde o kameny, o které je třeba (pohledem) klopýtnout.

Na dlažebních kostkách je mosazná destička s krátkým textem o člověku, kterému je kámen věnován.

Gunter Demnig položil první kámen v roce 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem, nyní jsou po celé Evropě. Do chodníků v českých městech jsou Stolpersteiny vsazovány od roku 2008.

V Pardubickém kraji lze najít Kameny zmizelých v Chrudimi, ve Slatiňanech i ve Svitavách.

K projektu se chtějí připojit i Pardubice. První šestice kamenů odkazující na občany města Pardubic by se zde měla objevit v září v Palackého ulici vedle budovy České pošty a na Pernštýnském náměstí.