Krize. Tenčí se zásoby kamene na D35, obce se rozšíření těžby v lomech brání

Těžká technika pracuje na polích u Vysokého Mýta i Svitav. Stavba dálnice D35 jede na plné obrátky, ale za pár let ji může ohrozit nedostatek kamene.

„Bez kameniva nejsme schopni v dalších letech budovat dálnice. Jestli lomy neotevřeme, tak ty dálnice nepostavíme,“ upozornil ministr dopravy Martin Kupka. Do budoucna tak hrozí i dovoz materiálu z okolních států. Ředitelství silnic a dálnic udělalo společně s Českou geologickou službou studii a materiálu je podle odborníků málo.

„Kamenivo je v České republice na tři, čtyři roky výstavby dálnic. Od roku 1990 nebyl otevřen jediný nový lom, těží se jen ve stávajících a prakticky nedochází k rozšiřování lomů. Situace je kritická,“ uvedl generální šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.

Daň za D35. Prach z kamenolomu na všech oknech. Budislavi uleví myčka na auta

V Pardubickém kraji je otevřených několik lomů, aktuálně se těží v Budislavi, Žumberku nebo Prosetíně, trojúhelníku stěžejních kamenolomů ve východní části Chrudimska. Obce se však dalšímu rozšíření lomů brání, lidé mají obavy z velkého hluku. Třeba obyvatelé Vížek u Lukavice poukazují na otřesy půdy při odstřelu horniny v sousedním lomu v Žumberku.

„Mluví se o rozšíření těžebního prostoru v Žumberku nebo Prosetíně. Zaznívají připomínky k hluku a je to také o tom, že stavební firmy nenabízí obcím žádné kompenzace. Obce říkají, že mají jen obtíže a žádné garance, do kdy se bude těžit, kolik tun a co z toho budou mít oni. Jsem přesvědčený, že materiálu by bylo dost, ale není v povoleném těžebním prostoru,“ poukázal na problémy hejtman Martin Netolický.

Lom Žumberk, pohled od severovýchodu. M-Silnice chtějí lom rozšířit o dva hektary směrem na jih, tedy do zalesněné části na snímku (na fotce směrem vlevo od současného dobývacího prostoru)Zdroj: mapy.cz

V Žumberku je atmosféra napjatá. Místním se nápad s rozšiřováním kamenolomu k vesnici podle očekávání nelíbí. Zaznívají však hlasy „něco za něco“, které začínají získávat širší podporu. „Dobře, proč ne. Ale ať se obyvatelům vesnice M-Silnice, jimž lom patří, za to nějak revanšují. Lidem v půlce vesnice praskají od otřesů baráky, tak by mohli každému ročně dát pár tisícovek jako náhradu škody. Peníze na to ten lom má,“ řekla jedna z místních žen. M-Silnice chtějí lom rozšířit o dva hektary směrem na jih.

V obci s necelými třemi stovkami obyvatel se objevil i nápad, že by lom začal platit místním daň z nemovitosti. „Vždyť ta činí ve většině případů jen pár stovek ročně. To by bylo sakra málo,“ smetlo to ze stolu několik místních obyvatel. Lom obtěžuje Žumberk nejen otřesy, ale i hlukem a vysokou prašností. Za měsíc se rozšířením těžebního prostoru bude zabývat zastupitelstvo s účastí zástupců společnosti M-Silnice. Obec už vyzvala obyvatele k co nejvyšší účasti.

Těžba v lomu Zárubka: Starosta Prosetína obvinil Pardubický kraj z podjatosti

Přesně před rokem vrátil Krajský úřad Pardubického kraje dokumentaci pro posouzení dopadů plánovaného rozšíření dobývacího prostoru lomu Žumberk na životní prostředí EIA k dopracování. Společnost M-Silnice tady v současné době ročně vytěží 250 tisíc tun žulového kameniva, po rozšíření má jít o 300 tisíc tun. Firma plánuje těžbu v Žumberku ještě dalších dvacet let.

Dostatek kamene je také v nedalekém lomu Zárubka v Prosetíně, těžit se tady má až do roku 2041. Původně měla přitom těžba skončit na konci minulého roku. Ze Zárubky jezdí kamiony s materiálem, ale značnou část odvezou i vlaky. Většina kameniva z lomu putuje zejména na stavbu dálnice D35 v Pardubickém kraji. Desetileté prodloužení těžby bude podle expertů na strategickou dálnici stačit.

Zvýšení limitů těžby u jednoho nebo dvou lomů je však podle šéfa ŘSD Mátla málo. Upozornil, že je nutné najít strategické řešení, které umožní i otevření nových lomů. Dostatek kamene má mimo jiné Polsko. Dovozu se kvůli obávají vesnice na Moravskotřebovsku. „Pokud se bude kámen na stavbu dálnice D35 dovážet z Polska, rozřízne nám to celý kraj a bude to nářez,“ podotkl před časem starosta Rychnova na Moravě Milan Hána.

Nikoho nezajímáme, říkají lidé z okolí lomu Zárubka. Další těžbu tady nechtějí

Alternativy hledá Pardubický kraj i Ředitelství silnic a dálnic v recyklaci starších materiálů, jako je kamenivo a asfalt ze starých vozovek. V současné době je jeho minimální množství ve finální směsi stanovené na patnáct procent a do budoucna se má jeho podíl zvyšovat.

„Bohužel pro větší využití R-materiálu jsou potřeba masivní investice v obalovnách. Firmy by tedy potřebovaly nejen od kraje, ale zejména od státu garance, že budeme chtít do budoucna ve směsích recyklát. Využívání již jednou použitého kameniva a asfaltu navíc nejde zařídit vždy, záleží totiž na výsledcích laboratorních testů,“ vysvětlil náměstek hejtmana pro dopravu Michal Kortyš. V případě strategického partnerství státu a obaloven by se podíl R-materiálu mohl zvýšit až na 50 procent.

Před nedostatkem kameniva pro dopravní stavby varovalo už před čtyřmi lety Sdružení pro výstavbu silnic.