Východočeské kluby navštěvovaly německé kluby v Dubí u Teplic-Šanova a v Broumově. V orlických klubech se konaly přednášky o textilní výrobě (byly zasílány jiným klubům), řešila se výstavba divadla v Ústí, přestavba nádraží v Č. Třebové, plovárny ve V. Mýtě, konaly se exkurze do průmyslových podniků v kraji i republice. V klubech hovořili starostové, okresní hejtmani, vyslanci, redaktoři, a umělci. Řada podnikatelů přednášela o Spojených státech, Německu a Sovětském svazu (např. choceňští továrníci Mráz a Schejbal, JUDr. Arnstein, JUDr. Gintz z Č. Třebové, J. Netl ze Žamberka).

O nebezpečí války na přednáškách

Častými hosty byli vyslanci z řady zemí. Od roku 1935 přibývá přednášek o nebezpečí války a o československé armádě, přednášeli důstojníci z V. Mýta, hovořil i velitel posádky plukovník Závada. Ústecký klub vydal v roce 1938 přednášku MUDr. Velebila, který se jako jediný důstojník podílel na vzpouře v Boce Kotorské v roce 1918. V Žamberku se na počátku roku 1937 konala přednáška o národnostních menšinách, protože na Orlickoústecku docházelo denně k střetům s německými obyvateli. Kluby podpořily sbírku na pomoc republikánskému Španělsku.
Právě orlickoústecké kluby daly podnět k využití mezinárodní konference RI v červnu 1937 v Nice ve Francii, aby byla cizina informována o skutečné politické situaci v Československu, protože německá propaganda ho obviňovala z pronásledování Němců a bolševismu. Museli ale počítat s rotariánskou zásadou, že rotariánské hnutí odmítá jednat o politických otázkách.

O poměrech v zemi informovali svět

Orlickoústecké kluby rozeslaly do klubů v celém světě v šesti jazycích dopisy, kterými zvaly delegáty konference v Nice k návštěvě Československa. Rozeslaly na 1 500 dopisů (anglicky, francouzsky, německy, italsky, španělsky), k akci se přidaly i kluby Pardubice a Chrudim. Do Prahy přijel i zakladatel hnutí P. Harris. Do Nice z republiky odjelo přes sto rotariánů a hovořili zde o poměrech v republice.
Trvale pokračovaly akce na pomoc nezaměstnaným, podporovalo se školní stravování, kulturní a sportovní podniky, skauti, Sokol a menšinové školy v pohraničí.
V klubech se ustavovaly komitéty pro zahraniční propagaci, aby se vyvracela protičeskoslovenská propaganda. Guvernér Hyža přednášel v USA a Švýcarsku a do Prahy byl pozván prezident RI M. Dupperey. V německých klubech docházelo ke sporům a ty se rozcházely, např. i RI Broumov, zůstaly jen tři německé kluby. Velká část se zabývala armádou, podporovaly se skautské organizace a letní tábory, protiletecká obrana a sbírka na obranu republiky. Velká podpora finanční i organizační se týkala X. všesokolského sletu v roce 1938 a ustavování Masarykovy letecké ligy ve V. Mýtě a Ústí nad Orlicí. Bylo zakoupeno letadlo, v Mýtě zaplatili nezaměstnanému mladíkovi kurz létání a uspořádali letecký den.

Desítky dopisů vyjádřily podporu

V prosinci 1937 byl přijat návrh ústeckých rotariánů, aby se kluby znovu obrátily na kluby v zahraničí a vysvětlily jim politickou situaci v republice. V Žamberku se v dubnu 1938 sešli zástupci RI z Ústí, Třebové, Žamberku a V. Mýta se zástupci z Pardubic a Hradce Králové a byl vypracován obsah dopisu a stanoveny adresy zahraničních klubů. Dopisy měly být odeslány do 25. května. Každý klub dostal určitý počet klubů v zahraničí, např. USA, Anglie, Maďarsko, Jugoslávie, Švýcarsko, Bulharsko, Francie, Holandsko, Itálie, Rumunsko. Celkem šlo o 136 dopisů. Ústí připravovalo 24 dopisů, Pardubice 22, Žamberk 21, Č. Třebová 17, V. Mýto 19. Kluby pak obdržely desítky dopisů, které vyslovovaly podporu Československu.
Vítězství henleinovců v obecních volbách v červnu 1938 znamenalo úplný rozpad německých klubů. I schůze distriktu, která se měla konat v Banské Bystřici, se nekonala, klub se rozešel. O Československu se mluvilo na mezinárodní konferenci v San Francisku v květnu 1938, kam odjeli i zástupci československých RI. Zde před 1 200 rotariány z 81 států vystoupil československý guvernér.

Na protest někteří zastavili činnost

Řada rotariánů prožila zářijovou mobilizaci a ústup z hranic. Na Orlickoústecko přichází po Mnichovské konferenci množství uprchlíků, Čechů, Židů a demokratických Němců, kterým je poskytována pomoc. Guvernér hodnotil Mnichov jako ústup před diktaturou a žádal kluby, aby pracovaly i v okleštěné republice. Vedení distriktu zaslalo protest chicagskému ústředí, že nezaujalo stanovisko k odtržení našeho pohraničí, a odmítlo telegram prezidenta Hagera, že Mnichov zachránil mír. Odmítlo také posílat příspěvky do ústředí. Na protest proti kladnému hodnocení Mnichovské dohody zastavila řada klubů činnost.
V tzv. druhé republice se dostaly do popředí krajně pravicové a fašistické živly. Proti svobodným zednářům a rotariánům vystoupil představitel fašistické skupiny „Vlajka" Jan Rys-Rozsévač a označil je jako „židozednáře".
I když guvernér vyzýval kluby k činnosti, pokračoval jejich rozpad, na Orlicku se scházel jen RI Ústí nad Orlicí. Kluby podporovaly uprchlíky z pohraničí, vybralo se přes 47 000 korun, šatstvo a prádlo.
Po odchodu prezidenta Beneše do exilu působili ve vládě i rotariáni Feierabend a Havelka, ale už v lednu uzavřel ministr vnitra Fischer dohodu s Německem o spolupráci při zjišťování nespolehlivých živlů, což se týkalo i rotariánů.

Protektorát: rozpuštění klubů

Po okupaci Česko-Slovenska 15. března 1939 a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava zabavili Němci písemnosti a majetek RI, 14. června ukončilo vedení RI činnost a 22. 8. 1939 protektorátní ministerstvo vnitra nařídilo rozpuštění všech klubů.
Tak skončila činnost 66. distriktu Rotary International, která na Orlickoústecku začala na počátku třicátých let.
V období Protektorátu v letech 1941 a 1942 se prováděly prověrky ve státních úřadech, hlavně ve školství, a byly zveřejněny seznamy svobodných zednářů a rotariánů. Víc než sto rotariánů bylo uvězněno nebo popraveno, např. F. Mejdr z Ústí a L. Arnstein z Třebové.
Po válce došlo k obnovení RI už v roce 1945, ale ve východních Čechách vznikly kluby jen v Hradci Králové, Pardubicích, Ústí a Třebové (v nich bylo po 11 předválečných členech). Po roce 1948 jejich činnost ustala a v roce 1949 došlo k „dobrovolné" likvidaci klubů, protože nesplňovaly podmínky k přijetí do Národní fronty.

Novodobá historie rotary klubů

Po listopadu 1989 vznikly opět Rotary kluby v Hradci Králové a Pardubicích. Naše země byla zařazena do distriktu 1920, který sdružoval české a rakouské země. V prosinci 1998 dosáhl počet klubů 42 a vznikl distrikt 2240 pro Českou a Slovenskou republiku. Na Orlicku došlo k pokusům obnovit RI v Ústí a Žamberku, ale z různých důvodů k tomu nedošlo. Ani v Č. Třebové a V. Mýtě kluby nevznikly. Příčinou byly hluboké změny ve společnosti, v průmyslu a postupná likvidace textilní výroby.
Dnes má rotary tři hlavní úkoly
Rotary si dnes uložil tři úkoly: boj proti negramotnosti, péči o zdraví, zajištění potravin a vody a propagaci své práce. Jeho plán je zaměřen na vymýcení dětské obrny (věnováno už přes 600 milionů dolarů), vystavěl 300 škol v 30 zemích ve spolupráci s OSN, UNICEF a WHO. V České republice RI poskytuje pomoc obětem záplav, vybavuje nemocnice, pomáhá tělesně postiženým.
Činnost Rotary klubů zanechala ve městech, kde působily, zřetelné stopy a zaslouží si připomenutí a měla by se stát součástí historie těchto měst.

Jiří Cihlář