V ústecké nemocnici měla oslovit hlavně nové dárce, kteří pomohou rozšířit dárcovskou základnu. „Dovršil jsem osmnáct let a můžu darovat krev, tak jsem si to šel zkusit," uvedl o své motivaci Petr Šťovíček. Dalším nováčkem tu byl Tomáš Zuna. „Také jsem prvodárce. Motivovala mě sestra, která byla darovat krev," řekl.

To Ctirad Kovář, který vedle něj seděl na příjmu, už měl odběrovou jehlu v žíle mockrát. „Jsem tu asi po třicáté. Přivedli mě k tomu rodiče. Přijde mi to jako užitečná věc," konstatoval.

Těm, kteří o dárcovství uvažují, ale jehel se bojí, vzkazuje: „Není to tak hrozné. Když přežijete očkování u doktora, tak tohle není o nic horší."

Podle primáře hematologicko – transfuzního oddělení Orlickoústecké nemocnice Jiřího Řezníčka je cílem akce „Kdo miluje, daruje krev" upozornit na to, že medicína se bez dárců krve neobejde, spotřebovávají ji akutní stavy pacientů, různé úrazy, dopravní nehody, potřeba je i pro operace nebo onkologicky nemocné pacienty. Ke krevním skupinám, o které je největší zájem, patří například nula minus.

„Nikdo ale nemusí mít strach, my se rádi postaráme i o další dárce. A pokud by pro něj nebyl dostatek prostoru v běžném dárcovském programu, odebíráme i plazmu," dodal Jiří Řezníček. Dárce krve přišel opět podpořit senátor Petr Šilar. Dárcovství krve je podle jeho názoru záslužná věc. „Každý, kdo je zdravý, by měl krev darovat, je to taková naše morální povinnost," řekl.

Ve Svitavách kromě valentýnské akce, která byla úspěšná, plánují oslovit prvodárce pomocí nové prezentace. „Chceme navštívit školy a velké podniky ve Svitavách a okolí," prozradila sestra Lenka Simonová. Nikdo se rozhodně nemusí bát, že by byl odmítnut. Potřeba je každá krevní skupina i plazma, ze které se vyrábějí léčiva.

Nemohu nabídnout nic než krev a to není málo

Samozřejmost. Strach. Bolest. Radost. Pomoc. Každý si představí pod odběry krve něco jiného. Ale až při návštěvě transfuzní stanice si mnohdy uvědomí, že některé výrazy může s klidem vyškrtnout.

Valentýn nepatří mezi mé oblíbené svátky, ale jako příležitost darovat krev jej považuji za užitečný. Spojení srdce, krev a láska dohromady jde. Darovat krev mělo včera ve Svitavách více než šedesát lidí, a to už je pořádný příděl cenné tekutiny, bez které by nešlo v medicíně téměř nic. Více lidí znamená trochu nepohodlí při čekání. Administrativa je však nutná, neboť se nejedná o výkup jen tak lecjakého materiálu. Napoprvé se mohou zdát dotazníky složité, ale při další návštěvě se stávají rutinou.

O první kapky krve přijde návštěvník transfuzní stanice krátce po příchodu. Odebrané vzorky jsou určeny pro laboratoř. A díky nim hned většina příchozích zjistí, že je zdráva. To je moc fajn. Následné vyšetření tuto informaci potvrdí a hned je člověku lépe.

Pak už jen stačí pět minut vydržet na křesle a napětí střídá uvolnění. O podporu se stará sehraný soubor zdravotnického personálu, který dokáže rozprášit chmury, bolest i případné dotazy nováčků. Stroj na život funguje a jede dál. Díky všem a příště zase s kapkou krve a naděje. Petr Šilar