Proti Cermatu se na sociálních sítích po zveřejnění zadání testů postupně hromadí stížnosti rodičů, podle kterých byly moc těžké. „Moje dcera se hlásila na obchodku a na pedagogické lyceum do Chrudimi, testy od Cermatu chtěli na obou. Psala tak obě verze. Její spolužačce ale naopak stačil k přijetí na vybranou střední jen průměr známek a měla to bez stresu. My čekáme jestli se dostane nebo budeme muset hledat, kde vyhlásí druhé kolo,“ svěřila se paní Martina z Pardubic. Konečné rozhodnutí o podobě letošních přijímaček totiž záleželo na ředitelích a ředitelkách jednotlivých škol.

Podle osmatřicetileté ženy z Pardubic rodiče úplně objektivně testy posoudit nemůžou. „Dívala jsem se na to, ale co přesně a jak probírali nebo neprobírali během celého roku, kdy byli na distanče, posoudit nemůžu. To ví jen děti. Dceři se zdála v jedné verzi těžší matematika, ve druhé zase čeština," dodala. Mnozí si ale servítky neberou. „Neskutečný. Každý rok jsou nějaké problémy, co se týče Cermatu. Jde vidět, že si z toho opravdu nic neděláte a nepřemýšlíte. Zkuste si poposednout, třeba by vám došlo, že se rok téměř neučilo,“ napsala pod zveřejněné testy na facebooku Lucie Tesařová.

Myslí si, že se vůbec nezohlednil covidový kontext přijímacích zkoušek. „Beru to z pohledu dětí, které mám kolem sebe a u kterých vím, jak se cítily a proč testy nezvládly tak dobře, jak mohly. Zkuste si někdy se svými dětmi popovídat. Možná vás překvapí, jak moc může takový žák pohořet kvůli nervozitě a traumatu z těžšího testu, než jaký očekával, nebo jak se v něm může celá motivace během vteřiny zbortit a znova opakuji zvláště v této velmi nestandardní době,“ komentovala dále Tesařová.

CERMAT neboli Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání je příspěvková organizace, kterou v roce 2006 zřídilo a řídí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

To si do jisté míry myslí i Deníkem oslovená učitelka češtiny s dlouholetou praxí, která připravovala děti na test z češtiny. „Co se týká obtížnosti, bylo to dle mého názoru přiměřené. Nebylo tam nic, co bychom u nás neprobírali nebo by nepatřilo do učiva deváté třídy nebo základní školy obecně,“ okomentovala Naďa Dvořáková ze Základní školy Štefánikova v Pardubicích. „Ale zarazila mě jedna věc z psychologického hlediska. Jako první úkol v zadání uviděly bylo v pondělí básnička od Viktora Dyka a v úterý od Edgara Allana Poea. Současné děti obecně nejsou s poezií tak zvyklé pracovat a na distanční výuce přece jenom literatura a práce s poezií byla hodně upozaděna,“ myslí si učitelka Naďa Dvořáková ze Základní školy Štefánikova v Pardubicích.

Pro některé děti to tak mohlo být nemilé překvapení, které se podepsalo na jejich práci na dalších úkolech. „Rozbor poezie mohl být v pořadí úkolů někde uprostřed. Došly by k němu ve chvíli, kdy už chytnou tempo, mají za sebou několik úkolů, které úspěšně splnily. A s klidnou hlavou se můžou podívat i na toho Dyka nebo Poea,“ navrhla Dvořáková. S květnatým básnickým jazykem mohou podle ní mít děti problém už jen proto, že básně nejsou věcí, se kterou by se setkávaly denně. „U některých úzkostnějších jedinců se toto mohlo odrazit i na celkovém výsledku. Ale jinak tam nebyl úkol, se kterým bych měla nějaký zásadní problém,“ uzavřela Dvořáková.

Žáci měli kvůli pandemii u přijímaček jisté úlevy. Termíny přijímaček byly odloženy o 14 dní a na vyplnění testů měli více času než obvykle. Ministerstvo sporné úlohy chce posoudit. „Komise zasedne 18. května a bude moci uchazečům uznat rozporované úlohy nebo jejich části. Před tím samozřejmě testy projdou dalšími standardními kontrolami, které se dělají každoročně,“ uvedla mluvčí MŠMT Aneta Lednová. Ředitelé škol výsledky obdrží 19. května. Pořadí uchazečů by pak měli zveřejnit do dvou pracovních dnů. Náhradní termíny zkoušek budou 2. a 3. června, jejich výsledky školy oznámí nejpozději 16. června.

Řeší se úlohy z geometrie

U matematiky měly děti i rodiče problémy hlavně s geometrií. „Cermat zapomněl na to, ze žáci byli cely rok doma na on-line výuce, kde i kdyby se snažili, tak to nejde vysvětlit tak jako ve škole. Deváťaci se snaží, učí se, nervuji se, my starší je uklidňujeme, že to dají a vy zase jednoduše shodíte sebevědomí všech,“ postěžoval si Jiří Veselý.

Učitel matematiky z Pardubic Lubomír Padior si myslím, že klíčem k úspěchu je u takovýchto testů neustále opakovaná a zdůrazňovaná průběžná příprava. „Jak jsem si to zatím zběžně procházel, typově šlo o stejné příklady jako v minulých letech, na které děti připravujeme,“ řekl Padior. Na své domovské škole s kolegyní tři týdny před samotnými přijímačkami zavedli intenzivní přípravný kurz, který byl dobrovolný, pouze dle zájmu dětí. „Byli to dva dny v týdnu, vždy hodina a půl matematiky a stejný čas pro češtinu. Navíc už v osmých třídách je odkazuji na web se starými testy, aby se s tím včas seznámili,“ dodal.

Deváťáci čekají na výsledky jednotných přijímacích zkoušek, ale ne všichni. Střední školy v kraji využily možnosti nevyužít jednotné testy od Cermatu většinou na základě jednoduché matematiky: pokud se hlásilo méně lidí, než mají míst, podmínky pro přijetí upravili. Jako v případě nástavbového studia na Středním odborném učilišti opravárenském v Králíkách. „Už na začátku dubna jsem rozhodli, že letos se přijímací zkoušky na nástavbové studium konat nebudou. Přihlásilo se 27 uchazečů,“ řekla ředitelka Petra Doubravová.

Naopak o zájemce o studium nemají nouzi na Střední zemědělské a veterinární škole v Lanškrouně. „Pro oba naše maturitní obory jsme obdrželi více přihlášek než je počet přijímaný uchazečů. Na Agropodnikání, kde je možná profilace na chov koní a jezdectví nebo na zemědělský provoz, se přihlásilo 63 zájemců,“ uvedl ředitel Střední školy zemědělské a veterinární v Lanškrouně David Hruška. Na obor veterinářství se budoucích studentů přihlásilo dokonce dvakrát tolik, celkem 129 lidí. „Z těchto důvodů jsme přistoupili k jednotným přijímacím zkouškám,“ dodal Hruška.