Štafeta k radnici
Neznáte některé lídry politických stran a uskupení? Mnohé o nich prozradí nový seriál Deníku Štafeta k radnici. Lídrům v Ústí nad Orlicí pokládáme dvanáct stejných otázek. Dozvíte se, jaké mají vzory, jak snášejí kritiku, ale také kde se oblékají. Úkolem každého osloveného bude připojit třináctou otázku, tu bude směřovat na dalšího kandidáta.

Dalším kandidátem, který o sobě ledasco prozradí, je RSDr. JAROSLAV FIŠER, lídr kandidátky KSČM.
Je mu 58 let.V roce 1973 v Ústí nad Orlicí nastoupil do svého prvního zaměstnání v n. p. Kovostav. Později pracoval jako tajemník OV Svazarmu. Při zaměstnání vystudoval SPŠ strojní v České Třebové a v červnu roku 1989 dokončil studia na VŠP v Praze. Čtrnáct let pracoval jako vedoucí prodejny nábytku v Ústí nad Orlicí. V současnosti pracuje jako obchodní zástupce jedné významné české nábytkářské společnosti. Jaroslav Fišer je ženatý, s manželkou Zlatou mají tři dospělé děti a dva vnuky.

Kterou část města máte nejraději?
Nejsem rodákem tohoto krásného města.V roce 1973 jsem zde založil rodinu a celých 37 jsem zde rád. Oblíbil jsem si okolí i centrální zónu. Rád se podívám do Wolkerova údolí, najdu si čas na procházku k Andrláku, rád se posadím na lavičku na náměstí. Město jako celek je dnes také mým městem, navíc úžasně obklopené zeleným věncem lesů.

Kterou nebo které budovy byste rád zbořil, kdybyste nemusel brát ohledy?
Každé město, každá obec píše svoji historii, Ústí nad Orlicí nevyjímaje. Kdyby jen naši předkové, všichni ti konšelé, starostové, hejtmani, předsedové, radní i poslanci, kteří řídili a spravovali město v minulosti, viděli obraz dnešní doby, určitě by se nestačili divit. Proto i já, ač se nepokládám za kulturního barbara, nestačím se divit, jak několik jednotlivců, nemajících s naším městem až tolik společného, rozhodlo o tom, že vystavíme STOP novému a modernímu nádraží, a to za cenu uchování sice památného, ale totálně zdevastovaného nádraží ČD.

Kolik hodin týdně chcete jako starosta pracovat?

Jak uvádím ve svém mottu: Pracovat ve prospěch celku je pro mne zásadní a určující! Práce ve prospěch celku vyžaduje silné osobnosti, jež nehledí na pracovní dobu. Starosta musí umět řídit, rozdělovat a také kontrolovat práci svých podřízených. Práce na radnici musí být týmovou prací.

Kolik hodin týdně chcete vyhradit pro vaši rodinu?

Mám skvělou a velkou rodinu, na kterou nedám dopustit. Na ni si čas najdu vždy.

Koho pozvete do úřadu jako prvního, až se stanete starostou?

Nad tím opravdu nepřemýšlím. Opakuji však, že bez chytrých, slušných, pracovitých a věci oddaných jedinců nemůže jít jakékoliv uskupení vpřed.

Jak snášíte kritiku?

Celkem obstojně. Jsem sice výbušnější typ, ale pokud je kritika oprávněná a směřující k lepším výsledkům, nechám si říci.

Máte osobní vzory? Koho?

Moje rodiče a rodiče mé manželky.

Kdo je vaším vzorem politika u nás a ve světě?

Herec Jiří Krampol před časem uváděl pořad „Nikdo není dokonalý“. To platí obecně. Myslím, že vzorem například pro mládež mohou být sportovci, zpěváci a podobně. V politice tomu tak úplně není. Kdo chce tvořit nové, musí se zákonitě opírat o historická a doložená fakta, zrovna tak musí vycházet ze závěrů přijatých jeho předchůdci a k tomu přinést něco nového, chcete-li, svého.
A protože právě historie, ta minulá, nedávná i téměř současná, dokazuje, jak těžké je politické řemeslo, tak ani takový vzor nemám.

Kterou knihu, co jste četl v posledním půlroce, byste nám doporučil?

Knihu faktů od Miroslava Ivanova „A hořel snad i kámen“.

Kde si kupujete oblečení?

Většinou v kamenných obchodech v našem městě. S manželkou obchody procházíme rádi a když nám něco padne do oka, tak to jednoduše koupíme.

Kam chodíte ve vašem městě nejraději na jídlo?

Rádi se s přáteli nebo rodinou zastavíme v restauraci „Na Louži“ v nekuřáckém salonku.

Co vám chybí ke štěstí?

Mám vše, na co stačím dosáhnout, nejsem náročný člověk, pokud se týká bohatství. Mám perfektní rodinu, solidní zdraví, novou práci, řadu skvělých kamarádů a rodinných přátel.
Přál bych si, aby se celkově začala zklidňovat celá společnost, abychom se zase ve společnosti více vraceli ke slušnosti, úctě jednoho k druhému i úctě k hodnotám společným, za které několik generací po dlouhá léta bojovalo.

Nyní můžete sám položit otázku dalšímu kandidátovi…

Otázku dalšímu kandidátovi nemám.