Ani v obci, která leží doslova na „periferii“ okresu i kraje, se nemusí žít špatně. Vše záleží jen a jen na lidech a na tom, jak mají svou ves rádi a co jsou schopni pro ni vykonat. Nejen na toto téma hovořil Orlický deník se starostou Červené Vody Miroslavem Švestkou.

Jedním ze zásadních témat, o nichž se ve vztahu k obcím zřejmě nejčastěji diskutuje, je počet obyvatel, tedy zda z venkova utíkají do měst za prací i relativně snadnějším životem. Jak je to u vás v Červené Vodě?
Červená Voda má kolem 3200 obyvatel. Od doby, kdy jsem v roce 1998 nastoupil do funkce, klesl jejich počet zhruba o pět, šest desítek. Vzhledem k tomu, že u nás je docela málo pracovních příležitostí, to není až tak mnoho. Ale klesáme, což je ovšem asi problém většiny vesnic. Lidé se prostě hodně stěhují do měst za prací. Tomu dokážeme čelit těžko, i když se snažíme. Hlavně nabízíme stavební parcely za velmi přijatelných podmínek. Než jsem se stal starostou, byla opravdu spíš výjimka, když někdo v obci stavěl. Situace se ale obrátila, nastal obrovský stavební boom, lidé začali stavět a tím se jich u nás spousta udržela. Je logické, že když postavíte ve vsi dům, získáte ke všemu úplně jiný vztah a zůstanete… To si myslím, že se podařilo. Záhy jsme prodali všechny parcely, které jsme měli připravené. Takže dnes připravujeme dalších padesát. I s inženýrskými sítěmi to obec stojí nemálo peněz, také s cenou jsme šli výš. Ovšem i za cenu prodělku pro obec je to pro nás stále východisko k tomu, abychom lidi v Červené Vodě udrželi. Zájem stále je, i když menší, možná za to dnes může také krize, lidé se zřejmě víc bojí…

Zmínil jste krizi, jak hodně ji obec dnes pociťuje?
My jsme opravdu hodně na okraji okresu i kraje a krizi, o níž se dnes tak hodně mluví, jsme zažívali už před více lety. Byl tu rozvinutý textilní průmysl, dvě fabriky tu měla Perla. To už je ovšem dávno minulost, jako jediná tu dodnes vlastně přežila pouze italská úpravna látek Intercolor. Proti době, kdy tu v textilu pracovalo několik stovek lidí, je to dnes asi sto. Zažili jsme tu i sedmnáctiprocentní nezaměstnanost. Dnes může být podle mého odhadu v Červené Vodě tak dvanáct set pracujících, z nich kolem čtyřiceti procent má stále zaměstnání tady, ostatní pak za prací dojíždějí. Vedle Intercoloru patří k větším zaměstnavatelům v obci ještě Rolnická společnost, kartáčovny, Roltechnik, samozřejmě i špitál a domov důchodců, oba zaměstnávají hodně lidí. Je tu ale i spousta drobných živnostníků. Tím, že jsme zažili krizi s předstihem několika let, možná teď tu současnou tak nějak lépe snášíme.

Důležitou roli v životě obcí hrají vždy školy…
Školu máme, dovolím si tvrdit, úplně špičkovou. Poslední léta jsme postupně budovali nebo dobudovávali původně postavenou základní školu, která sloužila jen pro druhý stupeň. První stupeň byl v budově, jíž jsme zdemolovali v loňském roce. Budova nevyhovovala, děti musely přecházet do jídelny. Nové škole jsme dali sedlové střechy, zateplili jsme ji a ve střešních nástavbách jsme vybudovali prostory pro první stupeň. Nákladem zhruba šedesát milionů jsme dokázali to, že je naše škola dnes nadstandardní, může si dovolit i speciální učebny. Máme kolem dvou set šedesáti žáků. Mateřské školy byly v obci původně tři, což souviselo i s textilem, protože jednu ve spolupráci s obcí postavila jako zaměstnaneckou Perla. Dnes máme v obci dvě školky s kapacitou asi osmdesáti dětí. Ty nám stačí, řekl bych, tak akorát… Vím, že několik žadatelů, tak dva až tři, bývá neuspokojeno, ale zaměstnaní rodiče své děti ve věku od tří let do školky zpravidla umístí.

Každé vedení obce má nějaké plány do budoucna. Ani vy určitě nejste výjimkou…
Plány do budoucna? Myslím si, že takové ty nejožehavější problémy se nám během posledních let podařilo vyřešit. V Červené Vodě neexistovala kanalizace a čistírna odpadních vod. Když jsem nastoupil do funkce, nedokázal jsem si ani představit, jak se to v tak dlouhé obci, jakou Červená Voda je, dá vyřešit. Ale nakonec se obec odkanalizovat podařilo, dnes máme postavený hlavní kanalizační sběrač, na který jsou napojeni největší znečišťovatelé v obci, od textilních fabrik jsme odkoupili a zrekonstruovali čističku, která má dostatečnou kapacitu. Máme připravenou další etapu dostavby kanalizace v obci a v souvislosti s předpokládaným rozvojem turistického ruchu chceme dál odkanalizovat Mlýnici, Mlýnický dvůr, chceme tam i nový vodovod. To je jeden z projektů, který máme v současné době připravený. Náklady na tuto akci představují zhruba devadesát milionů korun. Už máme vyřízenou dotaci ze Státního fondu životního prostředí, s pracemi začneme zřejmě příští rok. Podařilo se nám také získat peníze z fondů Evropské unie na vybudování víceúčelového hřiště, které tu chybí. To by mělo vzniknout poblíž základní školy, aby mohlo sloužit jak veřejnosti, tak i školákům. Tato investice představuje osm až deset milionů korun, realizovat by se měla v příštím roce. V současné době dokončujeme stavbu nové smuteční síně v Červené Vodě, na kterou jsme také získali dotaci z evropských peněz, otevřít ji chceme v průběhu letošního listopadu…

Pokud hovoříte o rozvoji turistického ruchu, máte na mysli i výstavbu lyžařských areálů?
Určitě. Záměr výstavby lyžařských areálů v Červené Vodě jsme začali připravovat asi před šesti lety. Do územního plánu se kvůli komplikacím podařilo dostat nakonec jen Bukovou horu, i když se původně počítalo i se Suchým vrchem. Na stavbu je dokonce vydáno územní rozhodnutí, na část stavebních objektů i stavební povolení. Investor dostal dotaci z Evropských fondů. Tím ovšem myslím původního majitele firmy Skipark Červená Voda. Ten však ale nedokázal sehnat dostatek prostředků na dofinancování, a tak ho dnes vlastní už někdo jiný. Nový vlastník firmy Skipark má financování zajištěno a intenzivně pracuje na tom, aby dostal stavební povolení na zbývající stavební objekty. Už to, že podepsal smlouvu na poskytnutí dotace, ho zavazuje k tomu, aby v letošním roce začal budovat a příští rok pak stavbu dokončil. Mám aktuální ujištění o tom, že to tak opravdu je a že příští rok chtějí za každou cenu lyžovat. Mlýnický Dvůr, který je součástí obce a do kterého ta sjezdovka míří, by měl profitovat z rekreační výstavby, ze služeb. Lidé, kteří zde bydlí, budou mít z čeho žít, prospěch z nového střediska ovšem může mít celá Červená Voda…

Jste ve funkci už poměrně slušnou řádku let, jak hodnotíte práci zastupitelstev v Červené Vodě?
Zažil jsem více zastupitelstev a musím říci, že jsem rád, že jsme si nikdy nehráli na politiku. V obci se spíš díváme na to, co chceme udělat a jakých chceme dosáhnout výsledků. Nehádáme se o blbostech a nehoníme si politická trička. Vždy šlo zastupitelstvu o to, aby se v obci někam postupovalo a směřovalo. Hodně nám záleží na tom, aby patnáctičlenné zastupitelstvo mělo s předstihem dostatek informací a mohlo se k jednotlivým problémům dostatečně připravit. Zastupitelstva pak probíhají perfektně.

Pokud byste měl bilancovat, na co byste kladl důraz?
Dovolím si tvrdit, že úspěchů jsme v horizontu posledních deseti let dosáhli mnoha. Myslím si, že to je v Červené Vodě vidět. I když připomínky vždycky nějaké budou. Přestože žijeme opravdu v odlehlém cípu okresu i kraje, myslím si, že tu žijeme dobře. Jsme hodně úspěšní v získávání dotací, což určitě není všude pravidlem. A to bych asi chtěl zdůraznit. Nebojíme se jít do projektů, pracovat na jejich přípravě. Štěstí přeje připraveným a my se snažíme připravenými opravdu být.