Rostou houby i teď, ke konci února?
Už nerostou v takovém množství a kvalitě jako v prosinci nebo lednu, ale rostou. Příkladem je penízovka sametonohá. To je klasická zimní houba, která roste na dřevě, listnatých odumírajících dřevinách podle potoků. Pak se dá také nasbírat boltcovitka bezová čili ucho Jidášovo. Opět houba, která roste na dřevě, vyrůstá na keřích černého bezu. Mezi houbaři jsou i fotografové a v tuto dobu – koncem zimy a začátkem jara - začíná růst nádherná fotogenická houba ohnivec šarlatový. Je to nádherná, šarlatově zbarvená houba ve tvaru misky, pochopitelně nejedlá. Ještě by se dala najít drobná kropenatá houbička kržatka zimní, která roste především na opadu dřevin, ale někdy i na holé půdě. V tomto čase už řada houbařů čeká na předjaří a jaro, kdy se začnou objevovat první houby nové sezony: smrži, posléze i čirůvky… To si ale budeme muset ještě chvíli počkat.

Je vůbec nějaké „hluché“ období, kdy neroste nic?
Penízovka sametonohá roste prakticky celou zimu. Ne však když jsou hluboké mrazy. S plodnicemi se ale nic nestane, penízovka čeká jenom na teplotu kolem nuly nebo těsně nad nulou, aby mohla dále přirůstat. V zimě se dají nacházet i zajímavé podzemní houby, ale to už je opravdu pro specialisty. Můj kolega Pavel Brůžek měl velice krásné nálezy břichatkovitých hub, našel některé palečky. To jsou převzácné houby, ale pochopitelně nejedlé. Houby rostou pořád, jde však o to, že v zimním období je nabídka jedlých hub pro praktické houbaře velmi omezená, zúžila se na penízovku sametonohou, ucho Jidášovo a zkraje zimy hlívu ústřičnou.

Byla letošní zima pro mykology náročná?
Houbaři a mykologové jsou rádi, když není moc sněhu a houby jsou vidět. Když jsou závěje, člověk by logicky musel jít na houby s lopatou… Proto jsem rád, že sníh slezl a na většině území Pardubicka se dají hledat a nacházet zajímavé zimní a předjarní houby. Mluvil jsem o ohnivci šarlatovém. Teď pátráme po houbě s názvem terčka šišková, která se začne objevovat na smrkových šiškách. Počítám zhruba za tři týdny, za měsíc, pokud se trošku oteplí a přijde déšť nebo mokrý sníh, by se mohla začít objevovat penízovka smrková. To je drobná lupenatá houbička, která roste na smrkových šiškách. Praktickými houbaři je poměrně oblíbená, sice má kloboučky od jednoho do dvou centimetrů velikosti, ale dá se nasbírat ve velkém množství. Ale také na ni si ještě musíme pár týdnů počkat.

Poraďte nám, kde takové houby konkrétně hledat…
Konkrétně penízovka smrková roste v místech, kde jsou dospělé smrky a dostatek opadaných šišek. Pokud by si někdo chtěl vyfotografovat ohnivce šarlatového, měl by se zaměřit na severní svahy odkloněné od slunce, hodně zastíněné rokle, kde je dostatek dřevní hmoty porostlé mechem. A penízovku sametonohou je možné najít podél běžných vodotečí, ve vrbinách, pod topoly, v houští a křovích, narazit na ni ale můžeme i na vlastní zahradě nebo v parku, třeba na ořešáku vlašském nebo na některém z javorů.
Velmi oblíbenou se v poslední době stala hlíva ústřičná, zejména kvůli svým léčivým účinkům. Dá se vypěstovat i doma?
Dá a velice jednoduše. Hlíva ústřičná je tou nejjednodušeji pěstovatelnou houbou v domácích podmínkách. Buď ji pěstujete extenzivně, to znamená na dřevě, pařezech nebo dřevních špalcích, nebo intenzivně, na spařené slámě v pytlích. Návody jsou poměrně jednoduché. Jenom je třeba najít dodavatele sadby, což dnes, v době internetu, už taky není problém, fungují i zásilkové služby. Právě předjaří bude velmi vhodná doba na očkování sadby. Kdo se chystá prořezávat zahradu, kácet listnaté stromy a dřevo není napadené dřevokaznou houbou, s úspěchem může pařezy nebo polena využít pro pěstování hlívy ústřičné. Teď je také vhodná doba něco o hlívě ústřičné nastudovat, vyšla například výborná knížka Ivana Jablonského o pěstování hub, kde je vše do detailů probráno.

Skutečně pěstování hlívy není náročné a zvládne ho kdokoliv?
Zvládne, chce to jen trošku trpělivosti, něco si o tom přečíst nebo se informovat, dodržet technologický postup a úspěch se určitě dostaví.

A poradíte nám nějaký recept na jídlo z hlívy ústřičné?
Chutě jsou hodně individuální. Já osobně mám rád smažené, tedy i houby a jsem zastáncem poměrně jednoduchých úprav hub. Hlívu bych smažil klasicky v trojobalu, velmi mi chutná, když se do hlívy před obalením vetře prolisovaný česnek. Výborné jsou i pomazánky, hlívu vydusit s kořením, pomlet a utřít třeba s taveným sýrem. Fantazii se meze nekladou, jak při úpravě hlívy ústřičné, tak i jiných hub.