V pondělí promítali v pardubickém letním kině dánský krimi thriller Zabijáci. Ve stejný den policie informovala, že má nezletilé zabijáky, kteří jen nedaleko od kina o týden dřív k smrti umučili bezdomovce Rudolfa. Brutalita se na nás denně valí ze zpráv, televize, počítačových her. Společnost je nemocná, má pochroumané vztahy i morální hodnoty. Bohužel až podobný čin nás může donutit se nad tím zamyslet. Jednodušší je ale anonymně tlachat na internetu a rozpoutat mediální lynč, že za čin můžou rodiče, škola, instituce, systém. Hoď kamenem, kdo jsi bez viny.
Když šel v Pardubicích chodec na červenou, policista ho zaklekl, s těmihle kluky ale musí jednat v rukavičkách. Odsedí si pár let, možná se polepší, možná se ve vězení přiučí, co ještě neuměli. Jejich další osud je na soudu, „nápravném zařízení", na nich. Přes to všechno smrt bezdomovce může posunout dál každého z nás. Otázkou je, kolik lidí ještě zemře, než pochopíme, že musíme začít každý u sebe.