„Pro mě je to stále obrovský zážitek na celý život, k doprovázení prezidenta jsem se navíc dostal vlastně náhodou, protože tehdejší starosta Ústí Karel Škarka byl na dovolené,” vzpomíná dnes Pavel Sedláček, který byl v té době ústeckým místostarostou. „Návštěva byla opravdu blesková, pokud se pamatuji, Václav Havel se tehdy zastavil v Dlouhé Třebové, v Hnátnici a nakonec v Kerharticích. Zajímal se o to, jaké škody povodeň napáchala,” vypráví Pavel Sedláček. Upřímně přiznává, že na něj setkání s Václavem Havlem hluboce zapůsobilo. „Byl takový, jak jsme ho znali z neformálních besed a setkání. Prostě obyčejný člověk, se kterým se dalo hovořit o všem možném, na nic si nehrál.”
Emeritní ústecký místostarosta připomněl i událost, kterou tehdy rozmazal především bulvár. Auto s prezidentem totiž přejelo železniční přejezd z Ústí do Kerhartic i přesto, že byly spuštěné závory. „Bohužel se stane i taková chybička v protokolu. Důvod byl prozaický, pan prezident nutně potřeboval na toaletu. Připouštím, že byly porušeny předpisy, ale nic se nestalo. Bulvár si ovšem pana prezidenta a jeho doprovod náležitě podal,” vzpomíná na tehdy některými médii hodně nafouknutou aféru. „Už se nepsalo ani tak o následcích povodní, ale o tom, že se porušila pravidla,” dodal.
A co by chtěl Pavel Sedláček dnes popřát Václavu Havlovi k narozeninám? „Tak samozřejmě hlavně zdraví, protože to podle mne nejvíc potřebuje, aby si ještě dlouho mohl užívat své exprezidentství a zpovzdálí sledovat to, co se u nás děje. Taky bych mu přál, aby jednou platilo jeho známé ´pravda a láska zvítězí´, zatím to totiž vypadá, že si budeme muset ještě hodně dlouho počkat. Takže ještě jednou hodně zdraví a ať tu s námi dlouho je!”

Nejlepší prezident, co jsme mohli mít

„Po psychické stránce to bylo pro lidi dobré. Bezprostředně po povodni viděli, že se na ně nekašle,“ vzpomíná na návštěvu prezidentského páru tehdejší starosta Dlouhé Třebové Bohuslav Halva.
Do obce přijeli krátce po povodni, všude byly kontejnery, nonstop se uklízelo. Příjezd prezidenta dal ale většině alespoň na chvíli na tu hrůzu zapomenout. „Pro lidi to byl jediný den, kdy mohli přerušit práci a šli podat ruku prezidentovi. Byl velice vstřícný, davy lidí si s ním podaly ruku, a to je povzbudilo,“ říká Halva. Václav Havel s chotí, ministrem obrany Miloslavem Výborným, tiskovým mluvčím Ladislavem Špačkem a dalšími měli v obci dvě zastávky. „Čekali jsme na ně u kovárny, kde byl jeden z objektů, který se po povodni řítil. Potom jsme prošli obec až k obecnímu úřadu, tam si prohlédli další domy,“ připomíná bývalý starosta.
„V té době to byl nejlepší prezident, kterého jsme mohli mít, i když byl možná dost měkký, protože mu rozebrali republiku pod rukama. Možná i on je dnes překvapený, jak to s ním sehráli. Jako prezident si vážil obyčejných lidí, setkával se s nimi, což se o současném prezidentovi říct nedá. A co bych mu k jeho pětasedmdesátým narozeninám popřál? Hlavně zdraví a ať si nedělá hlavu z bulváru, kde ho napadají a pomlouvají,“ dodává Bohuslav Halva.

(ký, miš)