Seznam NKP se celorepublikově rozšíří o 19 sakrálních staveb a areálů. Návrh ministerstva kultury na prohlášení těchto staveb za památky požívající nejvyšší možné ochrany státu schválila Babišova vláda.

Naposledy se seznam národních kulturních památek rozšiřoval před rokem, kdy na něj přibylo 15 položek. Dosud seznam podle Památkového katalogu vedeného Národním památkovým ústavem čítal 336 položek nemovitých i movitých památek.

„Téma letošního seznamu je nastaveno tak, že zahrnuje významná poutní místa, která představují architektonické dominanty různých typů staveb v krajině včetně dochovaného duchovního významu - nikoliv pouze poutní areály jako takové bez širších vazeb,“ uvedl ministr kultury v demisi Ilja Šmíd.

Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, kterých je také mnohem více. Podobně jako u kulturních památek i u národních kulturních památek zákon upravuje jejich trvalý i dočasný vývoz do zahraničí a také prodej.

Ministerstvo kultury, které seznam návrhů připravuje, se při každé vlně soustředí na určitý typ památek. „Dlouhodobou snahou je zařazovat do souboru národních kulturních památek nejvýznamnější představitele všech typů a skupin kulturních památek tak, aby tento soubor dával ucelenou představu o širokém spektru našeho kulturního dědictví,“ uvedl Šmíd.

Nové kulturní památky v Pardubickém kraji:
Poutní areál Hora Matky Boží u Králík (Dolní Hedeč) s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
Hora Matky Boží u Králík je významný raně barokní poutní areál z přelomu 17. a 18. století (základní kámen ke stavbě kostela Nanebevzetí Panny Marie byl položen v roce 1696). Tvoří významnou krajinnou dominantu s přímou vazbou na město Králíky. Je představitelem tradiční kompozice barokních poutních areálů s centrálním kostelem a nádvořím obklopeným ambity.

Poutní areál s kostelem Panny Marie Pomocné a jezuitskou rezidencí na Chlumku u Luže
Poutní kostel Panny Marie Pomocné byl dokončen v roce 1669. Je významnou uměleckou památkou z rozhraní raného a vrcholného baroka. Jako komplexní umělecké dílo patří k nejvýznamnějším projevům doby kolem r. 1700 nejen v kontextu českého, ale celého středoevropského baroka. Jako prvořadá dominanta areál určuje charakter širokého okolí.

Poutní areál s kostelem Povýšení svatého Kříže na hoře Kalvárie v Jaroměřicích
Barokní stavba kostela pochází z let 1712 - 1713. Postupně byl areál doplňován o další stavby, např. zahradu Getsemanskou či kapli Božího hrobu, jež je jednou ze 3 dochovaných kaplí Božího hrobu zasazenou do širšího architektonického celku křížové cesty. Jaroměřická Kalvárie je jedním ze tří nejvýznamnějších poutních míst Pardubického kraje a významnou krajinnou dominantou.