Obojživelníkům pomáhají překonat silnici, která stojí v cestě jejich migraci ze zimních stanovišť do přívratských rybníků, kde se rozmnožují. Záchranný transfer ochránci přírody ze základní organizace Podorlicko provádí už od roku 2004. Za ty roky zachránili desetitisíce obojživelníků a navíc zjistili, že do přívratských rybníků míří vzácné druhy žab. Každá žába i čolek projdou jejich rukama a jsou zaznamenáni.

Obojživelníci „trhali rekordy“

Letošní transfer začal před týdnem, zábrany kolem silnice už několik dní před tím řidičům naznačovaly, že by měli dát nohu z plynu a být pozornější. I když zábrany se sběrnými kbelíky fungují skvěle, místy silničku přesto pokrývají červené skvrny…
V uplynulých dnech obojživelníci „trhali rekordy“. Za šest dní jich bylo zachráněno přes šest tisíc. „V pondělí jich bylo nejvíc, a to přes sedmnáct set, v úterý čtrnáct set,“ potvrzuje výjimečná čísla českotřebovský gymnazista Vítek Bednář (na snímku Michala Horáka), který letos organizuje práci dobrovolníků. Ve středu už počet klesl na polovinu, dá se říct, že už přicházejí „opozdilci“. Při nižších teplotách migrovali skokani zelení a hnědí, nyní jasně vedou ropuchy obecné, vyskytují se také rosničky zelené nebo čolci. Jak Vítek Bednář upozornil, ze vzácných a v našich končinách neobvyklých druhů byla zaznamenána blatnice skvrnitá, čolek horský nebo ropucha zelená.
Sextán Vítek se na každoročním snažení ochránců podílí už několik let. Práci v terénu přenesl na papír a dal jí vědecký punc, když se začal zabývat vlivem měsíční fáze na migraci obojživelníků. Tahle kombinace mu vynesla úspěch v rámci festivalu vědy a techniky Amavet, kde postoupil do národního kola. „Porotce jsem asi uchvátil tím, že to je šest let dat z terénu, ta složka byla opravdu silná,“ říká skromně. Do svých grafů kromě počtu migrujících obojživelníků zanesl teplotu, srážky i měsíční fázi. Vytvořil dokonce vlastní počítačový program, který vypočítává měsíční fázi, jaká je, byla nebo bude v zadané datum a čas. „Vložil jsem do grafu měsíční fázi a zkoumal jsem její vliv na migraci, není ale prokazatelný, dat je málo. V projektu budu i nadále pokračovat a s více daty se pokusím fakt ověřit,“ říká student a dodává: „Myslím si, že největší vliv na migraci má večerní vlhkost předchozího dne, migrace totiž začíná asi ve dvaadvacet hodin.“