Pískovcový znak vážící více než 1,5 tuny byl v době německé okupace pravděpodobně ukryt pod štukem nebo bedněním, aby nepřipomínal období první republiky. Po 2. světové válce byl sice státní znak na kasárnách znovu vystaven v původní prvorepublikové podobě, to se však změnilo s příchodem komunistické totality, zejména po změně ústavy a státní symboliky v roce 1960. Cíl měli tehdejší funkcionáři jasný – zbavit znak takzvaně feudálních prvků a doplnit vlastní symboliku.

Obnova Boudy byla v letošním roce nominována na Cenu Patrimonium pro futuro. Hlasování probíhá ZDE

Z hlavy lva tak odstranili českou královskou korunu, kterou nahradili rudou hvězdou. Nepřežil ani prsní štít na hrudi lva, jenž symbolizoval Slovensko. To bylo nově zobrazeno ahistorickým znakem slovenských bratrů – partyzánským ohněm s horou Kriváň v pozadí. Původně pískovcový znak byl přetřen celou řadou barev.

Snímek z rekonstrukce vchodového srubu tvrze Bouda.
Zrekonstruovali Boudu, hrozí jim penále. Hejtman chce prominutí, to ale neprošlo

Znak republiky zůstal na budově žambereckých kasáren, demontován byl až v letech 2017–2018, kdy došlo k přestavbě objektu.

„Na podzim 2018 se Společnosti přátel československého opevnění podařilo zachránit znak Československé republiky a díky sbírce finančních prostředků mezi přáteli se podařilo vrátit znaku jeho původní podobu a umístit jej na tvrzi Bouda, se kterou je historicky spojen,“ uvedl ředitel Společnosti přátel československého opevnění Petr Štemberk.

Na tvrzi Bouda odkryli státní znak.Na tvrzi Bouda odkryli státní znak.Zdroj: Pardubický kraj

Na konci minulého týdne tak byl památník, který tvoří právě 1650 kilogramů těžký zrenovovaný znak, symbolicky představen veřejnosti na tvrzi Bouda. Tam dříve sídlila část Hraničářského pluku, jehož velitelství v pohnutém roce 1938 obývalo prostory kasáren v Žamberku. Kruh se tak uzavřel.

Podívejte se ve fotkách na rekonstrukci Boudy:

Odhalení se účastnila i Marie Žižková, dcera armádního generála Ludvíka Krejčího, která tak symbolicky pokračuje v práci svého otce a dohlíží na to, aby nejen jeho odkaz na Boudě pokračoval.

Martin Ráboň získal ocenění in memoriam. Zemřel náhle loni v zimě.
Pocta bunkrologovi. Kraj udělil cenu in memoriam někdejšímu šéfovi Boudy

Symbolický moment

„Je to symbolický moment, kdy se do vstupního objektu dostává první významný exponát, a to památník, který bude nesporně ozdobou celého prostoru. Je to pro nás další z dílčích kroků, kterými chceme nejen vstupní objekt vylepšovat a činit jej atraktivnější pro návštěvníky,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Díky finanční podpoře Pardubického kraje, který tvrz v Orlických horách vlastní, prošla Bouda v minulých letech rozsáhlou rekonstrukcí. Návštěvníci si v budoucnu budou moci prohlédnout také unikátní model otočné dělové věže v měřítku 1:10. Tu pro Boudaře staví Ondřej Schejbal z Vysokého Mýta. Model je plně pohyblivý a velmi detailně propracovaný.

„Měl by být hotov a na místě srubu pro dělovou věž vystaven za necelý rok,“ řekl před časem někdejší ředitel Společnosti přátel československého opevnění Martin Ráboň.

Podívejte se na video z rekonstrukce Boudy:

Zdroj: Štěpán Hubálek