Téměř půl miliardy korun – to je částka, za kterou Pardubický kraj postavil budovu urgentu v Ústí nad Orlicí. Protože se však jedná pouze o stavební část projektu, finální cena ještě výrazně vzroste. Práce přes léto výrazně pokročily, objekt má tak už prakticky finální podobu a práce se přesunuly do interiérů. Na přelomu roku by tak zbrusu nové prostory mohly přivítat první pacienty.
„Vše bude záležet na instalaci zdravotnické techniky a vybavení,“ informoval hejtman kraje Martin Netolický.
Stavbu urgentu provází celou dobu také řada vášní, které se dokonce vyostřily v žalobu. Majitelé rodinných domů v ulici, která s areálem nemocnice sousedí, totiž požadovali, aby byl proces příjmu pacientů urgentního příjmu od stávající zástavby oddělen, jak vizuální, tak akustickou stěnou. Podle právního zástupce Milana Pecha se dá totiž předpokládat, že dosud klidnou a tichou ulicí budou denně projíždět desítky vozů. V nočních hodinách se odhady pohybovaly kolem 40 sanitek. Žaloba tak žádala soud o zrušení samotného územního rozhodnutí a také o zrušení stavebního povolení. Soud většinu jejich výhrad uznal, ovšem stavební povolení zůstalo v platnosti.
Nově postavený urgentní příjem se nachází v severovýchodní části nemocnice, nedaleko od stávající budovy chirurgických oborů a operačních sálů. Stane se tedy vstupní branou do prostor nemocnice. „Výrazně se zlepší organizace příjmu pacientů jak v akutním stavu, tak přicházejících na ambulantní vyšetření i plánované zákroky,“ dodal Netolický.
Právě podle charakteru onemocnění a jeho vážnosti rozhodnou zdravotníci o tom, zda bude nemocný léčen ambulantně nebo bude nutný pobyt v nemocnici. „K tomuto rozhodnutí slouží celý komplex laboratorních i zobrazovacích vyšetření jako rentgen, ultrazvuk či CT. Zde bude postaráno jednak o akutní, ale i dlouhodobě nemocné se zhoršením zdravotního stavu,“ vysvětlil náměstek pro léčebnou péči nemocnice Vratislav Dědek.
Stavba bude sloužit pacientům ze spádové oblasti Orlickoústecka, Litomyšlska a Svitavska, je tedy určena pro zhruba 200 tisíc obyvatel. V prvním nadzemní podlaží se budou nacházet vyšetřovny, zákrokový sál, ale především nízkoprahový a vysokoprahový příjem. Druhý jmenovaný se využívá pro pacienty, které do nemocnice dopraví zdravotnická záchranná služba.
V dalších dvou nadzemních podlažích budou umístěny lůžkové části ARO a JIP. Obě oddělení navazují nově budovaným proskleným spojovacím krčkem na stávající budovu B, kde jsou operační sály. Druhé podlaží obsadí oddělení ARO. Kromě lůžek s přístrojovou podporou, kterou zdejší pacienti ke své léčbě potřebují, se zde bude poskytovat také pooperační péče.
Poslední patro nového urgentu poslouží jako multioborová jednotka intenzivní péče. „Jednotky intenzivní péče jsou více přizpůsobeny pacientům, kteří nepotřebují podporu ventilačních přístrojů, přestože jsou závažně nemocní. Skladba takzvaných jipek se zpravidla liší charakterem onemocnění. Na jednotkách intenzivní péče tak leží pacienti s arytmiemi, srdečním selháním či otravami, ale také s plicní embolií či krvácením do zažívacího traktu. Moderní medicína však některé zažité postupy mění a v novém pavilonu by měl vzniknout společný lůžkový fond pro více oborů,“ popsal Dědek.