Záměrem bylo dosáhnout plných operačních schopností. „Personál nemocnice si vyzkoušel samotný příjem pacientů a posléze komplexní péči o pacienty s následnou léčbou včetně odběrů nezbytných vzorků k laboratornímu vyšetření," uvedl řídící cvičení podplukovník Jan Kuryviál.

Cvičení se snažilo maximálně přiblížit reálným situacím. Tak například na jednotce intenzivní péče ležel pacient s podezřením na nákazu nebezpečným virem Ebola. „Personál pracuje v ochranných oblecích, poskytuje pacientovi zdravotní péči, zajišťuje měření jeho životních funkcí, podává mu nezbytné léky, infuze a další procedury," vysvětlil práci zdravotnického personálu podplukovník Aleš Rybka. „Při této práci je pro zdravotníky nezbytnou součástí dodržování tzv. bariérového přístupu, obzvlášť v případě potvrzení nebezpečných patogenů, v tomto případě 
viru Eboly. Proto si zdravotníci po každém kontaktu s pacientem mění svrchní rukavice a samozřejmě dezinfikují jak svrchní, tak prostřední vrstvu."

Cvičení prověřilo i systém komunikace v podmínkách nejvyšší možné biologické bezpečnosti za použití ochranných přetlakových obleků, spolupráci jednotlivých odborností a mimo jiné i komunikaci a podávání 

stravy pacientovi s potvrzenou diagnózou vysoce nakažlivé nemoci.

Prověření schopností tohoto unikátního armádního zařízení v případě krizové situace vyplývá z usnesení Bezpečnostní rady státu a Realizační dohody o součinnosti mezi ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem obrany k plnění úko-

lů pro zajištění karantény osob a izolace a léčby pacientů s vysoce nakažlivou 
nemocí nebo podezřením 
na ni. Centrum biologické ochrany v Těchoníně by mohlo v případě krizové situace přijmout až sto osob do karantény. Na lůžkové oddělení specializované infekční nemocnice pak lze přijmout až 28 pacientů s příznaky vysoce nakažlivé nemoci, z čehož osmi pacientům je možno současně 
poskytnout lůžkovou inten
zivní péči.

Na cvičení se podíleli jak příslušníci Agentury vojenského zdravotnictví, tak Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha, Vojenské policie Olomouc a vojáci 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany z Liberce. „Nebezpečí šíření závažných vysoce nakažlivých nemocí či zneužití biologických zbraní nemusí být v dnešním světě jen teoretickým scénářem. Je proto důležité, že i Armáda České republiky přispívá v této oblasti k většímu bezpečí našich obyvatel," uvedl zástupce náčelníka Generálního štábu AČR – náčelník štábu generálporučík František Malenínský, který se s průběhem cvičení přímo na místě seznámil.
(ačr, zr)