Festival pořádaný letohradským Spolkem přátel vzduchoplavby měl letos malé půlkulaté jubileum. Nutno dodat, že to bylo jubileum vydařené. A rozhodně se bylo i za čím ohlížet. „Myšlenka pořádat tento festival vznikla mimo jiné také proto, že sami rádi produkujeme filmy z leteckého prostředí, snažíme se zaznamenávat vlastní letecké snažení. Sami jsme něco vytvořili a měli jsme touhu vidět i něco jiného. Podobný festival v podobném prostředí v republice nebyl, existuje jeden, který probíhá v létě a není v kamenné budově. A protože jsou někteří z nás z Dobrouče, vznikl nápad dělat festival tady. Obec nám vyšla vstříc, kinosál i ostatní zázemí máme bezplatně, což je samozřejmě obrovská pomoc. Vděční jsme i za podporu některých firem," přiblížil anabázi vzniku festivalu náčelník Spolku přátel vzduchoplavby Letohrad Marek Šnajdr.

Ty nejlepší filmy

Za pět let své existence se festival Mít křídla etabloval. Divákům nabídl na šest desítek filmů. „Letos promítáme devět filmů autorů z celé republiky. Ten počet je v podstatě standardní. Z nabízených filmů vybírá ředitel festivalu Jaroslav Šilar ty nejlepší, zpravidla jich asi třetinu vyřadí," dodal náčelník letohradských vzduchoplavců.
Festival má i slušný divácký ohlas. Jejich zájem rok od roku roste. Také v sobotu byl sál dobroučského kina slušně zaplněný a vládla v něm příjemná atmosféra. „To, že se tento festival koná, jsem se dozvěděl od kamaráda, se kterým modelařím. Jsem tu letos poprvé a musím říct, že se mi filmy líbí. K létání mám blízko vlastně celý život, i když jsem nikdy aktivně nelétal, pouze jako pasažér. Už jako kluci jsme o tom snili, chtěli jsme být plachtaři, pak nás ale odradil seskok padákem. Později jsme se dozvěděli, že v plachtařském kurzu snad ani nebyl povinný. A na vojně jsem sloužil ve školním leteckém pluku… Vím, že pohled z nebe na zem je nádherný, všechno vypadá jinak," svěřil se jeden z diváků, Pavel Bartoš z Ústí nad Orlicí.

Zážitky lidí milujících létání

Festival má samozřejmě odbornou porotu, která soutěžní filmy hodnotí a vyhlašuje vítěze. Jejím členem je pravidelně i Jan Škrabálek, celebrita našeho paraglidingového nebe. „Tento festival je mi velmi blízký. Za prvé je zaměřený na leteckou tematiku, kterou mám rád, za druhé je mi blízký lidmi, kteří ho pořádají a dokáží držet jeho úroveň. Viděl jsem festivaly s filmy, jež byly rozhodně dražší, ale v podstatě nevyjadřovaly to, co je mi blízké, tedy zážitek lidí, kteří lítají, mají z toho radost a ještě u toho natáčejí. Tady promítané filmy jsou amatérské, syrové, mají svoje chyby, ale jsou krásné," svěřil se sympatický muž, který v sobotu ještě před zahájením festivalu besedoval s návštěvníky o své účasti v extrémním závodu Dolomitenmann.
Patronát nad festivalem má senátor Petr Šilar. „Kluci, co létají, jsou mí kamarádi. Ještě, když jsem byl v Letohradu, jsem jim fandil a snažil se jim pomáhat. To mi vydrželo dodnes. Jsou to úžasní lidé, správní blázni, které obdivuji i proto, že sám mám z výšek strašný strach. V porotě jsem jako laik, filmy se mi ovšem líbí. A nejde jen o pocity, jako bývalý zemědělec jsem měl možnost létat s lesákama helikoptérou a sledovat zdravotní stav lesů. Takže ony ty pohledy z vrchu jsou důležité i z praktického hlediska, je při tom dobře vidět, jak kdo hospodaří," svěřil se.

Úspěch filmu parašutistů z Ústí

A kdo si letos odnesl vavříny určené vítězi? U poroty i diváků nejvíc zabodoval film ústeckoorlických parašutistů Život paragána, jehož autorem je Dušan Vrátil.
Festival Mít křídla uzavřel svou první „pětiletku". Určitě by neměla být poslední. „Chceme i pro příští roky udržet kvalitu, i když možná nebudeme promítat tolik filmů jako dosud. České nebe není zas tak úplně velké a filmařů není tolik. Možná jsme v minulosti spotřebovávali i nějaké šuplíkové zásoby. Ale festival určitě udržet chceme, budoucnosti se nebojíme," uzavřel náčelník Spolku přátel vzduchoplavby Letohrad Marek Šnajdr. ⋌