Chráněná dílna ředitelky Šťastného domova Ivy Kaplanové zaměstnává více než padesát procent postižených osob, řada z nich jsou klienti pobytových sociálních služeb.

Učí se tu pracovat

Hlavním úkolem sociálních podniků je zaměstnat hendikepované, a nebýt ztrátový. Dotace mohou pomoci v rozjezdu, se zařízením, ale nemůže na nich být postaven podnikatelský provoz. „Na naší farmě se klienti pod vedením instruktorů starají o hospodářská zvířata. Jsou to převážně lidé s mentálním postižením středně těžkého stupně. Celkem zde pracuje patnáct zaměstnanců, kteří se učí samostatnosti, odpovědnosti a osvojení si pracovních návyků. Stávají se součástí společnosti a nacházejí svou důstojnost a sebevědomí," říká Iva Kaplanová, která je i pěstounkou. Na farmě nabízí praktické vyučování a vzdělávací programy pro školy a školky ve cvičné stáji, kroužky jezdectví a včelařství, hiporehabilitaci, rekreační tábory se zooterapií i chráněné šicí dílny. A právě s kroužkem Včelaříků loni zažili velký úspěch – nejlepším mladým včelařem se v konkurenci dvaceti zemí světa stal místní člen Jiří Prachař.

Sociální podniky v kraji se zabývají například dřevovýrobou, knihařstvím, pekařstvím, výrobou sýrů, zahradnictvím nebo krejčovstvím.

Vést farmu ale není podle ředitelky lehké. „Musíme se hodně ohánět, do provozu je zapojená celá rodina a na dovolenou moc času nezbývá. Dotace nám pomůže se závlahovým systémem, vybudováním vyvýšených záhonů a se zpevněním cest," dodává.

Inspirací byla Francie

„Sociální podnikání podporujeme už třetím rokem, letos šly do dotací skoro dva miliony korun," říká radní pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola a pokračuje: „Ze začátku jsme se hodně inspirovali v našem partnerském regionu ve Francii, kde jsou v tomto ohledu už mnohem dál, ale i za ty tři roky vidíme, jaké pokroky se i tady podařilo udělat. Ze začátku jsme hlavně školili zájemce z řad podnikatelů i samospráv o tom, co je to sociální podnik a čím může být prospěšný v místě svého působení, ale nyní už mnoho lidí vidí konkrétní výsledky."