Česká Třebová – Sobota 27. prosince 2014 byla pro esperantisty významným dnem. Do bývalého Národního domu v České Třebové se dostavilo 40 účastníků z 15 míst České republiky. Hlavním tématem Esperantského silvestra byly tentokrát brýle. Probíhala soutěž o nejzajímavější brýle pro rok 2015.

Návštěvníky vítaly esperantské hvězdy, praporky, plakátky z minulých silvestrů, setkání a výstav i přípitek. Sotva se usadili, měli na stole dobrou večeři. Bavit se mohli i ti nepříliš pohybliví. O opičce s brýlemi s velkým elánem zahrál Jirka Vencl. Od Jany Křížkové slyšeli o historii brýlí od dávných dob po dnešek, pilně „louskali" kvíz zaměřený na různé oblasti života. Omylů bylo málo, bylo nesnadné najít vítěze. Mezi čtyři nejúspěšnější patřila skupina z Ostravy. Čest Třebováků zachránil Lojza Klumpar – dostal se na 2. místo. Těm úspěchům Ostravských se nemusíme ani moc divit. Jsou to členové Radia Verda stacio – Zelená stanice v Ostravě.

Věrní návštěvníci E-silvestrů tentokrát obdrželi diplomy a jako přídavek lahvinku vína. E-silvestry začaly už velice dávno. Všech se účastnila a letos poprvé ve svých 85 scházela redaktorka esperantského časopisu Informilo Jarmila Rýznarová z Pardubic. Posílala pozdrav z nemocnice. Přítomní zase psali své vzkazy a pozdravy pro ni.

Dcery a jejich přítel jí chtěli udělat radost a získali 1. místo v soutěži. Brýle měli inspirované živočichy na louce. Vymysleli a zazpívali o nich písničky, dokonce i zatancovali. Druhé místo patřilo Ostravě. Spojili brýle s kankánem a jediný mužský v trojici při tanci přehazoval partnerky, jak se dalo. Esperantský kroužek Amikeco z České Třebové získal scénkou Růžové brýle až 3. místo. Babka s dědkem brblající a kulhající (nevěřili byste, jak se dá brblat) se zdá majitelům růžových brýlí být krasavicí a krasavcem. Začnou po svých idolech vzdychat. Porvou se o ně, brýle zničí a vidí skutečnost. Není se o koho rvát, a tak se usmíří a jsou opět kamarády. Nakonec si společně zazpívají písničku o dívce v brýlích. Kdybyste slyšeli ty toužebné vzdechy, přidáte se k nim. Ale porotu jsme nepřesvědčili. Konečně, třetí místo je lepší než nic.

Všichni přítomní se zdáli být spokojeni. I ti, co k nám zavítali poprvé. K tanci a poslechu hrál Vojtěch Slavíček ze Šumperka. I on obdržel diplom. Zatančili jsme si oblíbené tance. Mně se nejvíc líbil tanec, kdy i Anička Pištorová tančila na invalidním vozíku a ostatní se kolem velice snažili. Po přivítání nového esperantského roku 2015 nastalo rozdílení dárků.

O dárcích jen to, že jsem si uvědomila, kam mne přátelé v mých letech zařazují. Posuďte sami: čaje, svíčky… Abych odpočívala a popíjela čaj. Co nadělám.
Chcete–li se pobavit, přidejte se k nám. Text a foto: Zdenka Novotná