Nejvíce ohroženou profesní skupinou jsou zdravotníci. V České republice se zvýšil počet lokálních epidemií, které mohou mít dopad na provoz nemocnic. Nemocnice Pardubického kraje proto nabídla svým zaměstnancům bezplatné očkování.

„Pokud přijdou do kontaktu s nemocným a mají nízkou hladinu protilátek, zůstávají 21 dní v karanténě. V nemocnicích pak mohou kolabovat celá oddělení,“ vysvětlil člen představenstva Nemocnice Pardubického kraje Vladimír Ninger.

KOLEGOVÉ SKONČILI V KARANTÉNĚ
V pražské nemocnici Motol onemocněl spalničkami jeden zdravotník, padesátka jeho kolegů kvůli tomu skončila v karanténě.

„Jediným řešením této situace je preventivní očkování zdravotníků s nedostatečnou hladinou protilátek. Pro naše zaměstnance sice není povinné, ale významně ho doporučujeme,“ konstatoval ústavní epidemiolog Nemocnice Pardubického kraje Milan Bořek.

K přenosu spalniček dochází kapénkami nebo kontaminovanými předměty, vzácně se šíří i vzduchem. K šíření onemocnění napomáhají i neočkované osoby. V Česku se proti spalničkám očkuje od roku 1969, od té doby ale podíl nechráněných osob výrazně narostl. „Imunita získaná očkováním není trvalá, efekt očkování po delší době slábne,“ upozornil Bořek.

PŘÍPADŮ ONEMOCNĚNÍ SPALNIČKAMI PŘIBÝVÁ
V loňském roce se v České republice objevilo 146 případů onemocnění spalničkami. Letos jich za prvních pět měsíců bylo už 126. „V našem regionu byli dva pacienti se spalničkami hospitalizováni na infekčním oddělení Pardubické nemocnice,“ informoval epidemiolog Bořek.

Závažnost spalniček spočívá především v častém výskytu komplikací, které jsou s nimi spojeny. Jedná se například o zápaly plic, záněty středního ucha nebo o zánět mozku. (las)