„Mámo, budu brzy doma, jedeme jako blázni…“ Tak zněla poslední slova, která od svého syna slyšela matka jednadvacetiletého Viktora Harta.

Bylo to 8. března 2003 ve 20:16 hodin. Viktor v tu chvíli seděl v autobusu neoplan, který z rakouských Alp vezl účastníky lyžařského zájezdu domů na Karlovarsko. Více chlapec říct nestihl a domů už se nikdy nevrátil. Jeho jméno se objevilo na seznamu smrti. Seznamu obětí nejtragičtější nehody autobusu v novodobé historii Česka.

Cesta neoplanu s 52 pasažéry předčasně skončila ve srázu pod silnicí u Nažidel. Řidič Pavel Krbec, který vezl členy plaveckého oddílu TJ Slovan Karlovy Vary a jejich rodinné příslušníky, vjel ve vysoké rychlosti mezi Dolním Dvořištěm a Kaplicí v místě prudkého klesání do protisměru, kde se autobus převrátil na bok a spadl z několikametrového srázu. Střecha autobusu se celá odtrhla, v horním patře neoplanu přitom seděla drtivá většina cestujících, přesně 40 z nich.

close 20 let od tragické nehody u Nažidel info Zdroj: Deník zoom_in 20 let od tragické nehody u Nažidel

Na místě zahynulo 17 pasažérů, mnoho dětí. Dva lidé zemřeli později v nemocnici, jeden účastník zájezdu podlehl svým zraněním v roce 2005. Počet obětí tak dosáhl 20.

O nehodě vyšly během uplynulých let desítky novinových článků, které přinesly nejen příběhy přeživších, ale také informace o soudu s řidičem, jenž byl nakonec na podzim roku 2003 odsouzen k trestu odnětí svobody na osm let za obecné ohrožení a za padělání a pozměňování veřejné listiny. Nakonec si odseděl o dva roky méně.

Z tragédie se nikdy nevzpamatovali

Krbec měl před nehodou trvalé bydliště v Chebu, na stejnou adresu se vrátil i po odpykání trestu. Z bytu, v němž žil se svou ženou, se ale asi před pěti lety odstěhoval a nyní tam bydlí jeho synovec.

„Nezlobte se, ale o této věci nechci vůbec mluvit,“ reagoval synovec řidiče, který v osudný okamžik nedodržel maximální rychlost a v místě prudkého klesání neoplan rozjel rychlostí 118 kilometrů v hodině. Policisté navíc zjistili, že Krbec neoprávněně pozměňoval osvědčení o profesní způsobilosti řidiče, které mu platilo pouze pro práci v osobní taxislužbě. Přeživší líčili, jak po překročení hranic zvýšil rychlost jízdy.

Rodiče Viktora Harta, zmíněného v úvodu článku, ani jeho bratr, kterému je dnes 49 let, se z tragédie dodnes nevzpamatovali. „Tehdy mi bylo 29 let a měl jsem už vlastní rodinu, Viki studoval právě na ekonomce. Občas jedu kolem toho místa, a tak se tam vždy zastavím,“ říká bratr Viktora Harta, který má dnes už dvě dospělé dcery. Tvrdí, že do neoplanu nikdy nevstoupí.

Roky plné bolesti

Jeho a Viktorův otec Karel Hart byl před osudnými dvaceti lety jedním z nejaktivnějších. „U Nažidel jsme nebyli asi pět let. Je to pro nás velmi bolestivé a velmi nás to drásá. Kvůli takovému člověku, který neměl oprávnění řídit autobus, a dělal jen taxikáře, lhal, falšoval doklady, jsme přišli o syna, který byl čestný, slušný, nepil ani nekouřil a doma nám velmi pomáhal. To my jsme měli být na řadě, a ne on. Je to strašné, že taxikář bez praxe a bez patřičného povolení pozabíjel tolik cestujících. Nikdy neprojevil soustrast, lítost. Je to hovado, na které jsme měli smůlu. Na tom zájezdu byla řada skvělých a nadějných lidí… Nepohřbili jsme Vikiho ostatky, máme ho doma v urně, a tak je stále s námi,“ poznamenává Karel Hart.

„Na tuto nehodu nesmíme zapomenout, protože na českých silnicích stále jezdí řidiči, kteří hazardují se životy ostatních. Je třeba si uvědomit, že by měli mít zodpovědnost za své činy,“ připomíná.

close Pomník na památku obětí nehody u Nažidel tvoří dvacet oblých balvanů z Labe rozestavěných do kruhu o průměru 12 metrů. info Zdroj: Deník/Zuzana Gabajová zoom_in Oběti nehody u Nažidel 

Mezi dvacítkou obětí nehody u Nažidel byly hned čtyři ženy z rodiny Pudilových. Karlovarák Josef Pudil přišel o dvě dcery, dvouletou Elišku a šestnáctiletou, jeho manželka Petra navíc ještě o matku a sestru. Necelý rok po tragédii se jim narodila dcera Terezka, které je dnes 19 let. I když ona v té době ještě nebyla na světě, i ji tragédie velmi zasáhla.

„Když začala chápat, co se kolem ní děje, hodně těžce nesla, že rodina přišla o její dvě sestry. Terezka je dnes ve čtvrtém ročníku na střední škole, kde studuje fotografii. Už byla přijata na Západočeskou univerzitu do Plzně, Fakultu umění a designu,“ říká Josef Pudil, který také zdůrazňuje, že řidič nikdy neuznal, že to byla jeho vina, a nikdy neprojevil lítost.

Pozůstalí pospolu

Pavel Krbec, kterému bylo v roce 2003 osmačtyřicet let, byl jediným potrestaným. Cestovní kancelář Vlna, která zájezd pořádala, ho najala jako brigádníka. Autobus patřil firmě LSK autobusy s. r. o. ze Sokolova.

LSK autobusy skončila v likvidaci, cestovní kancelář Vlna se dál specializuje na lyžování v Alpách.

Krátce po nehodě, v červnu roku 2003, založili pozůstalí spolek Nažidla 2003. Cílem nebylo jen napnout společně síly v soudu s řidičem, ale i potřeba sdílet nečekanou bolest. „Spolek stále existuje, ale každý si během těch let šel svou cestou,“ vysvětluje Pudil. Za oběti nehody se v březnu roku 2003 konala mše v chrámu Maří Magdaleny v Karlových Varech.

„Žádnou mši k tomuto smutnému výročí ale neplánujeme. Chceme se jen sejít, jde o soukromou společnou akci,“ dodává Josef Pudil, který stále neví, zda se k Nažidlům, kde stojí pomník obětem tragické nehody, s rodinou vypraví.