S městem, kostelem svatého Václava a především farníky ze Žamberku, ale i okolních vesnic se v létě musel rozloučit vikář Oldřich Kučera. Vlastně za odměnu. Ale zároveň k velké lítosti místních, kteří dokonce podepisovali petici.

Do farnosti Havlíčkův Brod odcházel Oldřich Kučera se smíšenými pocity. Biskupství mu svěřením mnohonásobně větší farnosti projevilo důvěru, ale on musel po sedmnácti letech opustit farnost, která se mu stala domovem.

„Musíme to brát tak, že život přináší radost i těžké chvíle,“ přijímá své nové působiště. Přiznává ale, že opustit Žamberk nebylo snadné. „Je to srdeční záležitost, když člověk pro něco sedmnáct let žije, je těžké to takhle rychle opustit. Farnost se mi na tu dobu stala domovem, s farníky jsem žil rád, prožíval s nimi radosti i starosti. Jsem za těch sedmnáct let vděčný, bylo to velké obohacení,“ ohlíží se.

Starosta města Jiří Dytrt si myslí, že kněžská služba je tak trochu jako vojna. Když je kněz povolán, musí jít… Přesto za oblíbeného faráře bojoval. „Kontaktoval jsem pana biskupa, skončil jsem na sekretariátu, dál jsem se nedostal,“ vzpomíná na pokusy, mezi které patřil i dopis podepsaný starosty obcí z vikariátu. „Ne už jako žádost o to, aby nebyl přeložen, ale abychom panu biskupovi vysvětlili, jak si práce pana Kučery vážíme a že nás moc mrzí, že o něj přicházíme,“ dodává Jiří Dytrt.

Přeložení duchovního je běžnou praxí, diecéze tak reaguje například na odchod kněží do důchodu, náhlé úmrtí nebo vysvěcení nového kněze. V případě Oldřicha Kučery byla důvodem potřeba obsazení velké farnosti Havlíčkův Brod.

„Tímto je projevena P. Kučerovi partikulární důvěra v jeho pastorační schopnosti,“ říká Pavel Jakub Sršeň, tiskový mluvčí Biskupství královéhradeckého. „Změna působiště, jakkoliv může někdy mít i své nepříjemné stránky, ke kněžské službě pojmově patří a jejím důsledkem je i to, že kněží mohou své požehnané působení uplatnit postupně na více místech a že mohou ve svém kněžství zrát a růst,“ vysvětluje.

Působení Oldřicha Kučery v Žamberku bylo úspěšné. Dokazuje to nejen spontánní reakce farníků, kteří ho nechtěli dát, ale i viditelné výsledky. Díky podpoře ministerstva kultury, festivalu Harriet Parish i města se podařilo zahájit opravu střechy kostela sv. Václava. Nad presbytářem bylo opraveno tři sta metrů čtverečních střešní konstrukce, na které by se letos měla objevit nová krytina. Připravuje se také oprava střechy samotného kostela.

Také letos na ni bude sbírat finance hudební festival. A co mu Oldřich Kučera, který na něj snad zavítá jako divák, přeje? „Aby byl obohacením na srdci i mysli, aby zpříjemnil život a lidé díky němu měli v sobě takový jemnocit pro to, co je krásné,“ vzkazuje nejen pořadatelům kněz.

Krásná hudba bude opět pomáhat
Žamberk - Druhý ročník benefičního festivalu Harriet Parish ve čtrnácti dnech, od 20. srpna do 3. září, nabídne patnáct koncertů. Na křídlech hudby různých žánrů se posluchači budou moci nechat unést pod heslem „krásná hudba pomáhá“. A to nejen v Žamberku, ale letos i v Častolovicích a Rychnově nad Kněžnou.

Hvězdami letošního ročníku budou Josef Špaček, Jiří Bárta či Dasha, festival ale opět představí i mladé talentované umělce. Dramaturgie festivalu se znovu ujal Petr Hostinský.

„Program jsme sestavili tak, aby byl lákavý pro široké spektrum diváků, přičemž myslíme i na děti. Druhým, avšak ne druhotným cílem je možnost získat finance pro záchranu střechy kostela sv. Václava v Žamberku. Zároveň chceme letošním ročníkem festivalu vyzdvihnout a podpořit mimořádně nadané studenty a absolventy hudebních škol v Pardubickém kraji,“ říká o festivalu jeho produkční Zora Střelcová.

Festival nese jméno baronky a nadané klavíristky Harriet Parish. Je pořádán pod záštitou veřejně prospěšného nadačního fondu pro podporu a ochranu kultury Veritas et Ius, jehož zakladatelkou je Iva Parish ze Žamberka.