Proděravělá helma před sedmi desítkami let neochránila hlavu dávno zapomenutého vojáka. Jiný při zoufalém útěku odhodil medaili za statečnost, na kterou býval tak hrdý, jenže kdyby padl do zajetí, mohla by ho snadno uvrhnout do záhuby.
Dvojici mladých sběratelů Františka Kroulíka a Miroslava Řeháka z Vysokého Mýta osudy těchto militarií fascinují natolik, že pro ně neváhají hloubit jámy, trávit hodiny procházením archivních spisů stejně jako neprostupným porostem nebo pro jejich získání vynaložit nemalý obnos. Objevy, které častokrát vydají půdy starých domů, si však nenechávají pro sebe, ale vystavují je očím lidí z Vysokomýtska, ke kterému se svým významem vážou.

Pod dohledem vojáků

Nadcházející sedmdesáté výročí konce druhé světové války poskytlo příležitost si prostřednictvím těchto zlomků minulosti válku znovu připomenout. Objekt bývalé prodejny v Brtči u Vysokého Mýta se tak po dobu víkendu proměnil v muzeum. Autentické fotografie, plakáty, dokumenty, ale především výzbroj a výstroj si tu prohlíželi také rodiče s dětmi. Realistický nádech výstavě dodali členové Klubu vojenské historie Schwarz-
wald, kteří reprezentovali německé okupanty na střelecké pozici a jejichž uniformy podobně jako za protektorátu dodnes „naživo" vzbuzují respekt.
Sběratelé si Brteč pro místo výstavy nevybrali náhodou. Nejenže tu František Kroulík má své rodové kořeny, ale pro svou výhodnou strategickou pozici na kopci s širým výhledem se tato obec stala několikrát vojenským stanovištěm. Nejprve německého a na sklonku války i sovětského regimentu.
Připomínat si výročí konce války má podle Miroslava Řeháka celospolečenský význam. „Snadno zapomínáme na to, co je špatné. Na dějiny se pohlíží jen jako na něco, co už bylo a nemůže se opakovat, protože jsme chytřejší. Lidé se však bohužel nepoučili a pořád dělají stejné chyby," řekl a dodal: „Měli bychom si uvědomit, že pokud se budeme chovat stejně nezodpovědně a aktuální vývoj se dostane tam, kam nechceme, tak za padesát let budou nacházet a vystavovat podobné věci po nás."

Záhada původu sovětské medaile odhalena

Vysokomýtsko – Dopátrat se původu válečných artefaktů není vůbec snadné. V případě nálezu sovětské medaile Za odvahu, kterou Miroslav Řehák našel na místě ruského tábora, se to vzácně podařilo díky tomu, že Rusové své medaile poctivě číslovali.
Patřila sovětskému vojákovi Alexeji Alexandroviči Čudinovi, který ji s sebou na Vysokomýtsko však přinést nemohl, protože padl už ve třiačtyřicátém roce na frontě u Kursku. Miroslav Řehák dohledal, že sem zabalená v novinách doputovala spolu s Čudinovým plukem. Z archivních spisů se badatel dozvěděl, že voják byl dva měsíce před svým skonem vyznamenán za to, že v nejnapjatějším dni bojů zavěsil telefonní linku na strom nehledě na intenzivní nepřátelské minometné ostřelování, čímž udržel kontakt s velitelstvím.

Pobýval v Brtči Leonid Iljič Brežněv?

Na sklonku války byl ve statku prarodičů Františka Kroulíka v Brtči ubytován důstojnický štáb sovětské armády. Od té doby se traduje historka, že zde krátkou dobu pobýval i druhý nejdéle vládnoucí vůdce Sovětského svazu Leonid Iljič Brežněv. „Zeď, na kterou se tehdy důstojníci podepsali a která by to mohla potvrdit, děda už kdysi zamaloval," poznamenal František Kroulík.
Zda byl tehdy devětatřicetiletý Leonid Brežněv v Brtči skutečně ubytován, se dnes už nejspíš nedozvíme. Prokazatelně však za druhé světové války jako náčelník politického oddělení 18. armády strávil nějakou dobu v Poličce a při východočeském tažení pluků projel i Vysokým Mýtem.
„Některé menší oddíly, které tudy táhly, jako třeba jednotka ruského dělostřelectva směrem na Dobříkov, z archivních záznamů známe. Tady konkrétně u Brtče tábořil protiletecký pluk," uvedl Miroslav Řehák.

VýzvaVážení čtenáři, zajděte na půdu, oprašte rodinný archiv. Podělte se o vlastní vzpomínku, dosud neznámý příběh z doby války či osvobození, kopii dopisu nebo fotografie. Rádi je zveřejníme 
u příležitosti 70. výročí konce 
2. světové války. Vaše příspěvky očekáváme na e-mailové adrese: 
veronika.jirouskova@denik.cz