Pomocí památníků či deníků si své vzpomínky na vojnu uchovávali i vojáci v první polovině dvacátého století a právě ve dvou z nich teď pracovníci muzea Pěchotního srubu KS 14 „U cihelny“ v Králíkách objevili tři zajímavé kresby.

Čím jsou zajímavé? Pocházejí totiž z pera četaře Arnošta Hrada. Každý voják si tehdy vedl svůj vlastní osobní „Facebook“, tedy zápisník zvaný Vzpomínky na vojnu. Nebyl to ale až tak úplně deník, spíš cosi jako památník se zápisky a kresbami, kterými vojáci vyplňovali volné chvíle. Popisy denního programu ani aktuální zážitky tu ale nehledejte, za to by vojákům hrozil trest.

Prostor tak dostávaly kresby a citáty. Ty z pera Arnošta Hrada se našly v deníku vojína Františka Čížka, se kterým narukoval do Litoměřic. „Deník nám donesla pozůstalá rodina,“ objasnil ředitel muzea Richard M. Sicha s tím, že objevení kreseb přispělo k vyplnění bílých míst života vojáků. Obě jsou z období Vánoc roku 1937, na jedné z nich je kresba rodiny u vánočního stromku, na druhé obrázek legionáře inspirovaný plukovníkem Švecem, významnou osobností východních legií. Oba listy jsou ale vytrženy, od rodiny Čížka si je totiž pro účel své knihy A věže mlčí… vyžádal spisovatel Ota Holub. „A naštěstí je i s poskytnutými fotografiemi vrátil zpět,“ konstatoval ředitel.

Třetí kresba se pak našla v deníku vojína Procházky, který již muzeum vlastní delší dobu. Podpis tu byl ale pouze iniciálami A. H. „Kolegyně porovnala písmo a našla shodu,“ upřesnil Sicha a podotkl, že jej překvapilo, že od doby získání Hradovy pozůstalosti se ještě něco objevilo.

Pro muzeum jsou kresby dokreslením života Hrada. K dispozici ale bude pouze digitální forma, současnému stavu deníků by listování příliš neprospělo.

Sebevražda na znamení věrnosti
Četař Arnošt Hrad (1914 1938) byl poddůstojník česko-slovenské armády. Byl ze čtyř dětí, jejich matka kvůli zmizení otce musela zvládnout výchovu čtyř potomků Žofie, Marie, Čestmíra a Arnošta sama. Arnošt v roce 1936 narukoval na vojnu do Litoměřic, poté se v roce 1938 stal příslušníkem osádky Pěchotního srubu K-S 14 „U cihelny“. 3. října přišel rozkaz opustit srub, Arnošt ale odmítl a na protest se postřelil pod srdcem. Na následky zranění pak zemřel.

Jeho život ve srubu KS 14 „U cihelny“ mapují už řadu let, Arnošt Hrad má v útrobách srubu své pietní místo, které v minulosti navštívila řada osobností. Nalezené kresby jsou tak dalším dílkem do skládanky jeho života.

(zdroj: web K-S 14, Wikipedie)