Dělníci mají v 19. století odpracováno. „Návrat bude facka,“ shodli se

Vonwillerova továrna v Žamberku za sebou má náročné týdny. Sotva ve středu 13. padla poslední klapka natáčení dokumentární reality show České televize Dovolená v éře páry, celá továrna se začala chystat na sobotní velkou událost: den otevřených dveří. Muzeum starých strojů zpřístupnilo kulisy, kde se natáčelo, a hlavně expozici strojírenství se stroji poháněnými přes transmisní pohon.

Atmosféra sotva skončeného natáčení dýchala na návštěvníky od samého vstupu, areálem se neslo blafání motorů a houkání parní lokomotivy. Organizátoři mohli být spokojeni, radost z korzujících návštěvníků neskrýval ani předseda spolku Muzea starých strojů Michal Bednář, který si v docu – reality střihl roli mistra. „Bylo to úžasné, máme spoustu zážitků, včetně emotivní koncové scény, která byla jak vystřižená z amerického filmu,“ líčí Michal Bednář, který by se dalším hereckým rolím, natáčeným „na první dobrou“, nebránil.

Nevěděli, co je čeká

Nechyběli tu ani samotní účastníci, tedy patnáct statečných ze tří týmů, kteří na svůj dvouměsíční transport v čase o sto padesát jedna let zpět těžko někdy zapomenou.

Před hospodou U Bondyho, která vznikla také u příležitosti natáčení, si na ruch 21. století opět zvykali i tři členové týmu „Hráči“ – Robin, Míša a Marek, kteří vyhledávají larp, tedy zážitkové hry bez předem známého děje i konce. „Řekli jsme si, že to musíme zkusit, že jsme tvrďáci a dáme tu dvouměsíční izolaci,“ popisuje týmové pohnutky k přihlášení Robin.

Nikdo z účastníků nevěděl, co je čeká. Tým „Hráčů“ tipoval, že budou v první světové válce. „Překvapilo nás to velmi. Po prvním díle jsme se těšili, že budeme venku v lese v chaloupce hospodařit, a skončili jsme na dva měsíce v továrně, kde jsme dvanáct hodin denně od pondělí do soboty pracovali,“ pouští nás do svých myšlenek Robin.

Kromě těžké práce totiž museli vyjít i s ostatními účastníky soutěže. „Nejtěžší bylo v sobě objevit skromnost, pokoru, a soužití s lidmi. Uvědomila jsem si, že to není o době, ale vždy o lidech,“ ohlíží se jeho týmová kolegyně Míša, která tu začala kreslit a v expozici strojírenství vystavila obrázky, které tu vznikly. „Když člověk chce, tak si ty cesty k tomu, aby dělal, co ho baví, najde,“ konstatuje.

Jak se všichni tři jednomyslně shodli, návrat do reality bude „facka“. „Jediným problémem pro nás tady bylo jak se uživit, jít do práce a ´poprat´ se s továrníkem. Oproti normálnímu životu je to minimum,“ přiznává například Robin a Míša poukazuje i na větší možnosti současné doby.

„Člověk se ale nedostává do hloubky, pořád plave jen na povrchu. I když jsme podmínky měli těžké, tak jsme měli prostor dělat to, co chceme. Nemuseli jsme řešit ten výběr,“ zamýšlí se.

Co ale museli, bylo zvládnout osm úkolů. Nejtěžší bylo postavit vagón, museli se ale smířit i s časným vstáváním a neúprosnou pracovní dobou. Ostatně, na těžký pracovní proces má památku i jeden z účastníků, David. Při bouchání kladivem se praštil do palce a své zranění zdůvodnil slovy „já jsem u toho usnul“.

Jak projekt dopadl a kdo je vítězem, ví účastníci a také televizní štáb, který bude dokumentární reality show ze Žamberka vysílat na podzim příštího roku.