Nyní pětadvacetiletý student Petr vyrůstal bez opory a podpory rodičů. Dospíval v dětském domově a úspěšně dokončil vysokoškolské studium, což je v takové situaci událost ojedinělá. Petr se chce o svůj životní příběh podělit, jak sám říká: „Chci, aby si čtenář uvědomil, že se toto kolem nás stále děje a že každý může něco udělat, především nebýt lhostejný, nemávnout rukou nad tím, co se nás netýká…“

A dál vypráví: „Můj otec má pouze základní vzdělání, je alkoholik a silný kuřák. Doma se moc nezdržoval. Matka je vyučená, řadu let nepracuje a právě ona byla tou hlavní, kdo z mého dětství a dětství mých starších sourozenců udělal peklo. Fyzicky nás trestala, slovně ponižovala, celé roky mě držela ve strachu. Škola byla částečným vysvobozením, znamenalo to nebýt doma s matkou. Svačiny jsem si nosil vzácně, obědval jsem až doma, tedy najedl se chleba. Běžně jsem chodil třeba bez ponožek, neměl jsem školní pomůcky. Nikdy jsem nepoznal lásku rodičů, nikdy mně nebyli v ničem oporou. I přesto jsem nebyl žádný raubíř, ve škole jsem se snažil být nejlepší, vyznamenání bylo pro mne standardem. Rodiče však mé výsledky nikdy nezajímaly. Později se situace natolik zhoršila, že jsem skončil v dětském domově. Začal jsem chodit na střední školu a věnovat se angličtině. Po maturitě jsem byl přijat na Ostravskou Univerzitu. Letos jsem získal bakalářský titul v oboru informatiky a pokračuji v navazujícím magisterském studiu. Chtěl bych pracovat jako programátor a později se vypracovat na analytika v informatice. Snažím se přivydělat si brigádami, i v zahraničí, jsem myslím spořivý, zbytečně neutrácím, nepiji alkohol a nekouřím.

I teď, jako dospělý člověk, však říkám: „Dal bych cokoli za to, aby se toto nikdy nestalo, dal bych cokoli za milující rodiče…“
V historii dětského domova je Petr první, který dovršil studium na vysoké škole. Zanedlouho dosáhne 26 let a je tu další překážka. Musí ukončit pobyt v ústavním zařízení a s tím také zaniká finanční podpora státu v jeho studijním úsilí. Pokračovat má v úmyslu dálkovou formou. Hledá také práci a finančně přijatelné bydlení.
Životní cesta Petra má tedy další odbočku, ale jistě má již dobře našlápnuto!

(vše)