Česká republika konečně přišla na to, jak důležité je připravovat podmínky pro rozvoj cyklodopravu. Pochopila, že kolo „nesmrdí“ a neucpává silnice. A hned je to znát. V poslední době se začaly české cyklotrasy i cyklostezky výrazně rozrůstat. A v letech následujících tomu nebude jinak.

Stále pohodlnější cestování na kole

„V rámci přípravy na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie pro období 2007 - 2013 byla zapracována cyklistická doprava do všech důležitých strategických materiálů, takže lze předpokládat, že v tomto období dojde k dalšímu rozvoji cyklotras a zejména cyklostezek,“ řekla Deníku Kateřina Mátlová, vedoucí oddělení komunikace a zahraniční spolupráce v cestovním ruchu Ministerstva místního rozvoje ČR.

Cyklotrasy by v budoucnu měly být bezpečnější, měly by co možná nejméně vést po klasických pozemních komunikacích, a tím pádem se co možná nejméně dotýkat motorové dopravy. A když už po takových cestách vedou, měly by mít tyto komunikace zvláštní pruh určený pouze pro cyklisty.
Stejně tak síť cyklostezek ve městech se bude – hlavně kvůli bezpečnosti provozu – rozrůstat. Někde už tato síť funguje, například Pardubice jsou stezkami dokonale propojené, ale v Praze je situace pořád špatná. Cestování na kole by každopádně mělo být čím dál pohodlnější.

Cyklostezek má nadále přibývat

Cyklostezky se v posledních letech poměrně intenzivně budují také v našem regionu. Některé jsou v provozu již několik let (připomeňme například cyklostezky spojující Choceň s Vysokým Mýtem nebo Lanškroun s Albrechticemi), jiné doslova voní novotou. Zřejmě nejunikátnější sítí cyklostezek v na Orlickústecku jsou stezky spojující Ústí nad Orlicí s Letohradem, dále pak Ústí s Českou Třebovou a dotřetice Ústí s Bezprávím. Tyto cyklostezky byly vystavěny za vydatné pomoci financí z fondů Evropské unie, investorem stavby, jež je plným právem označována za „stavbu desetiletí“, je sdružení obcí a měst Region Orlicko–Třebovsko. Velká část těchto cyklostezek vyhovuje kvalitou svého povrchu nejen cyklistům, ale také bruslařům na in–line bruslích. Hned po jejich otevření (první etapa loni na podzim, druhá pak letos na jaře), se staly doslova hitem – zvlášť o víkendech se na nich potkávají stovky vyznavačů cyklistiky i bruslení.

Orlicko–Třebovsko si od otevření cyklostezek slibuje mj. další zatraktivnění nabídky volnočasových aktivit v regionu. Nejde samozřejmě jen o pouhé stezky, ale také o doplňkové služby – tábořiště s loděnicí v Cakli u Tiché Orlice nedaleko Ústí, odpočívadla, orientační a informační servis na stezkách a další. Cyklostezky ovšem neslouží jen rekreaci, mnoha lidem z regionu umožňují také bezpečnou cestu do škol a do zaměstnání.

A nemá zůstat pouze u toho, co již bylo vybudováno. Na stávající stezky mají v horizontu několika příštích let navázat další. Prioritou Orlicka–Třebovska je přitom hlavně dobudování stezky z Bezpráví do Brandýsa nad Orlicí a Chocně. Hovoří se také o stavbě stezek vedoucích z Ústí nad Orlicí přes Libchavy a Sopotnici do Potštejna, o stezce Hrádoveckým údolím nebo stezce vedoucí k rybníku Šušek nedaleko Písečné. Cyklostezky jsou plánovány i v dalších místech okresu.

Hlavní předností je bezpečnost

Cyklistika a cykloturistika zažívají i díky budování cyklostezek renesanci. K tomu přispívá také organizování řady akcí. Není snad v regionu jediný odbor Klubu českých turistů, který by v plánu celoroční činnosti neměl akce zaměřené právě na cyklisty. Z nich některé jsou pak opravdu masové, kupříkladu cyklojízdy Přes tři hrady, Kolem Pastvinské přehrady nebo jízda Na Drozdovskou pilu. Svůj smysl mají i propagační jízdy Cyklo Glacensis, které každročně prezentují rozvoj cyklistiky v příhraničních regionech Česka a Polska.

Organizátoři mnohých těchto turistických akcí rádi cyklostezek využívají pro jejich nespornou bezpečnost. A bezpečnost je také předností, kterou preferují především rodiny s malými dětmi – zvlášť v době, kdy jde na našich silnicích stále víc o život a kdy cyklisté jsou jednou z vůbec nejohroženějších skupin účastníků silničního provozu.

(dv, ký)