Je členem Multicar 22 klubu, který spolu s IFA Ústecko – Orlicko pořádal o víkendu sraz majitelů vozů vyráběných tehdy východoněmeckým koncernem IFA.

Všichni členové zmiňovaných klubů jsou vášnivými sběrateli jak pracovních strojů, tak vozů s dvoutaktem. „Osobně vlastním čtyři multikáry. Garáž pro ně nemám, ale parkuju je pod přístřeškem. Samozřejmě jsou plně funkční. Tak například s žebříkovým vozem jsem si natřel celý dům. Na korbě dalšího vozu si mohu přivést nějaký materiál a podobně. Když to jde, tak svou vášeň skloubím i s činností okolo domku,“ pokračoval potštejnský sběratel těchto výkonných pracovních strojů.

Doba, kdy auta opustila výrobní linky, je poměrně vzdálená. S tím souvisí i otázka shánění náhradních dílů. „V klubu si navzájem v rámci možností vypomáháme, ale sehnat nové díly je dnes už nemožné. Naštěstí stroje bývaly jednoduše, avšak téměř bezporuchově konstruované, takže vydrží hrozně moc,“ pokračoval sběratel.

Víkendového setkání se zúčastnili také zástupci solnické firmy, jež se zabývá výrobou nástupců legendárních vozů zn. Multicar.
„Nás jako sběratele a majitele těchto vozů zajímalo, kde lze ještě sehnat náhradní díly nebo zda se lze na tuto firmu obrátit o pomoc. Bohužel ani ona už nemá šance díly sehnat. Takže sedáme u internetu a hledáme. Úspěšní už nejsme ani na burzách. Opravy budou brzy zásadně jen v našich rukou,“ nastínil potíže s díly sběratel.

Multikáry nemusí mít státní poznávací značky. Mohou však jezdit pouze na jednoúčelových komunikacích. Transport těchto vozů na set〜kání, jako bylo v Potštejně, znamená naložit stroj na korbu nákladního auta nebo na přívěs a vyrazit na cestu.