Letos je to už 25 let, lidé ale nezapomněli. Tento týden si Pardubický kraj připomíná výročí povodní, které napáchaly nejvíce škod na Orlickoústecku a Svitavsku. Rozsahem, průběhem a důsledky se zařadily k historicky největším záplavám. Události byly významným impulsem ke zlepšení protipovodňové ochrany.

Od roku 1997, kdy na následky povodní v Česku zemřelo celkem 60 lidí a celkové materiální škody dosáhly 62,6 miliardy korun, se toho hodně změnilo. Přestože odborníci připomínají, že každá povodeň je jiná, hrozivé následky jako v roce 1997 už by neměly nastat. „Hydrologická situace podobná situaci z roku 1997 by se samozřejmě mohla zopakovat, ale její následky by pro obyvatele i obce vzhledem k vybudované protipovodňové ochraně neměly být tak vážné,“ ujistila Hana Bendová, mluvčí Povodí Labe, které protipovodňová opatření v kraji zajišťuje.

25 let poté. Velká voda začala budit obavy už 5. července.
Čtvrtstoletí od ničivých povodní na Orlicku: Zničené domy, záchranáři na člunech

Lepší připravenost hlásí také hasiči. „Významným způsobem se zvýšily technické možnosti hlásné a předpovědní povodňové služby, zejména nárůst hlásných profilů na vybraných vodních tocích a také se výrazným způsobem zlepšila informovanost obyvatel v záplavových územích a možnost jejich včasného varování,“ připomněla mluvčí generálního ředitelství hasičů Nicole Zaoralová.

Povodeň v červenci 1997 proběhla ve dvou vlnách. Neúnosné sucho a horko v pátek 4. července vystřídaly prudké deště. O den později koryta vylitých řek začala na Pardubicku budit obavy. První vlna přišla ve dnech 6. - 11. července, kdy postihla nejhůře povodí Tiché a Divoké Orlice, kde voda dosahovala hodnoty 50leté až 100leté vody. Druhá vlna přišla o týden později.

Ochrana před vodním živlem

Od roku 1997 se v oblasti protipovodňové ochrany udělala spousta práce. V Pardubickém kraji státní podnik Povodí Labe v rámci protipovodňových opatření upravil například pravý břeh řeky v úsecích Brozany - Ráby, Brozany – Cihelna a Cihelna - železniční most. Nové ochranné hráze vznikly také u Chrudimky a Novohradky v úseku Štětín – Tuněchody, Stíčany – Čankovice nebo u Doubravy v úseku Vrdy – Zbyslav.

Povodně 1997Zdroj: DeníkPreventivní opatření zahrnovaly také vybudování dalších protipovodňových staveb. Ochranné hráze se v minulosti postavily například v Žamberku, Chocni nebo v Hrochově Týnci a Čankovicích. V kraji vznikla i řada poldrů na Králicku, Svitavsku, Holicku, Moravskotřebovsku i Lanškrounsku. Mezi systémová opatření pak odborníci zahrnují i lepší způsob zemědělského obhospodařování pozemků, realizaci protierozních opatření, jako je rozdělení pozemků, provádění průlehů nebo zasakovacích pásů.

I přesto v minulých letech došlo několikrát na území kraje ke vzniku bleskových povodní, a to téměř na všech jeho územích. Nikdy však už neměly takové hrozivé následky. „Výčet protipovodňových opatření, která byla iniciována povodní před čtvrtstoletím, je pouze výběrem ze všech realizovaných akcí. Ukazuje však soustředěné úsilí, které problematice ochrany před povodněmi věnujeme,“ dodala Bendová.

Z povodní  v roce 1997 v Ústí nad Orlicí.
Proti povodním se udělalo hodně, říká Jiří Čepelka

Kromě dokončených staveb v současné době Povodí Labe chtělo realizovat poldr Kutřín na řece Krounce. Stavba za téměř půl miliardy korun trvá už rok a potýká se s problémy. V současné době práce na stavbě stojí, důvodem jsou technické problémy i drahé materiály. Je tedy nutné projekt upravit, znovu nechat nacenit a vypsat nový tendr na dodavatele, který by stavbu dokončil. Už teď je jasné, že poldr nebude hotový v původním termínu, tedy na podzim roku 2024.

„Poldr Kutřín je významné dílo v rámci celého Pardubického kraje," uvedl krajský radní pro venkov, životní prostředí a zemědělství Miroslav Krčil.Suchá retenční nádrž má vzniknout v úzkém údolí pod obcemi Perálec a Kutřín na Chrudimsku. „S délkou hráze 136 metrů a výškou přes 17 metrů půjde o technicky zcela mimořádnou stavbu," uvedla v dubnu mluvčí Pardubického kraje Denisa Píšová. Kdy a jestli vůbec se stavba znovu rozběhne teď není jasné.

Součástí výstavby poldru je komplexní revitalizace toku a údolní nivy Martinického potoka ve dvoukilometrové délce. Revitalizace zahrnuje obnovu přirozené linie vodního toku, vznik zahloubených tůní v nivě potoka a vegetační úpravy. Přestože stavbě poldru muselo ustoupit několik staveb, tamním by se mělo ulevit. Celé území bývá velkou vodou zaplaveno prakticky každoročně.

Povodeň v obci Rybník u České Třebov v roce 1997.
Povodeň 97: vzpomínky nic nesmaže

Povodně 1997 v Pardubickém kraji

Stoletá voda byla prakticky na celém toku Tiché Orlice, řeka v Dlouhé Třebové tehdy dostoupala nejvyšší hladiny v historii obce.

V Ústí nad Orlicí povodeň napáchala škody na obytných i průmyslových budovách, stejně jako na infrastruktuře města.

Na Chrudimce byla nejzávažnější situace v oblasti Hlinska. Přes příznivý účinek přehradních nádrží Seč a Hamry došlo v těchto lokalitách k rozsáhlým rozlivům vody a škodám. V okolí Trhové Kamenice na Chrudimce byly preventivně evakuovány dětské tábory.

Na Pardubicku nejvíce utrpěla Úhřetická Lhota na Novohradce. Hrozilo ale i zaplavení sídliště Závodu míru v Pardubicích povodňovou vlnou z Labe. K totálnímu zmaru chybělo pár centimetrů. Došlo ale k částečnému zaplavení areálu Synthesia.

Na Svitavsku byly nejvíce zasaženy obce na Třebovce a Loučné.