Související články vpravo…
Martin Kadrman drží v rukou rozhodnutí ministerstva kultury. Podle něho se bourat nebude, protože nejde o veřejný zájem. Pokud ale budova zůstane stát a nebude sloužit svému původnímu účelu, jde spíš o Pyrrhovo vítězství.
Petici předali parlamentu
Posledních několik týdnů bylo kolem tolik diskutované budovy hlavního vlakového nádraží v Ústí nad Orlicí ticho. Sdružení Nádraží nedáme! ale v březnu rozhodně nemělo dovolenou, naopak ústy svého předsedy Martina Kadrmana a expertního týmu intenzivně jednalo s představiteli drah, SŽDC, ministerstva kultury a dopravy.
Aby byla ojedinělá budova z roku 1873 zachráněna, muselo hnutí podniknout několik rychlých kroků. Po únorové návštěvě ministra dopravy Petra Bendla předal expertní tým v čele s libereckým architektem a ústeckým rodákem Jiřím Suchomelem petici oběma komorám parlamentu. Sešlo se na ní přes patnáct tisíc podpisů.
A bojovníkům za „Starou dámu“, jak sami nádraží nazývají, se zadařilo. „Ministerstvo kultury v současné době nepovažuje veřejný zájem na realizaci stavby ´Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí´ za prokázaný. Právě tím se celou dobu argumentovalo, jsme nesmírně potěšeni, že ministerstvo kultury vyslyšelo veřejný odpor,“ uvedl předseda sdružení Nádraží nedáme! Martin Kadrman s tím, že dopis ministra Jehličky by měl znamenat definitivní stopku plánované demolici. Ministerstvo naopak přistoupilo na zahájení správního řízení, jehož výsledkem by mělo být prohlášení budovy za kulturní památku.
Vyhráno ale hnutí, v jehož řadách najdeme mimo jiné dokumentaristku Olgu Sommerovou, děkana Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity Pavla Kováře, proděkana liberecké architektury Jiřího Suchomela nebo ústeckého historika Františka Musila, ještě zdaleka nemá. Hlavní trumfy totiž ve svých rukou drží České dráhy, vlastník budovy, a SŽDC, investor koridoru. Ty si nyní přehazují budovu nádraží jako horký brambor a Martin Kadrman, který už s oběma stranami jednal, přiznává, že situace je velice složitá. „Ani dráhy, ani SŽDC nechtějí mít nádraží ve svém vlastnictví. My ale nechceme dosáhnout jenom toho, že budova bude stát, zůstane v majetku Českých drah a nebude využívána. SŽDC stále plánuje novou výpravní budovu, která by paradoxně byla vzdálena od města ještě více než ta současná, což je dobré zmínit,“ přiblížil záměr investora Kadrman a pokračoval: „Naším cílem je, aby nádraží bylo převedeno na SŽDC, to by tam mělo své zázemí a část také pronajímalo Českým dráhám, zbytek by se dal využít pro nejrůznější projekty.“
Celá věc má jedno velké „ale“
Kde je tedy právě nyní zakopán pes? Hodnota objektu včetně pozemku je přibližně čtyři miliony korun. Jenomže České dráhy, vlastník budovy, si ji cení na necelých patnáct milionů.
„A investiční náklady na opravu nádraží by měly být asi čtyřicet milionů korun. Což samozřejmě pro SŽDC není přijatelné, jako státní organizace podléhající kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu by těžko obhájila, proč koupila nádraží za patnáct milionů, opravila ji za dalších čtyřicet a ani z poloviny ji nevyužívá. K tomu mohou postavit novou budovu za třicet milionů,“ objasnil hlavní svízel posledních jednání Martin Kadrman z hnutí Nádraží nedáme a na závěr přidal malé ohlédnutí za „záchrannými pracemi“, které jsou podle něj ve své polovině: „Podstatný je fakt, že sdružení Nádraží nedáme! je akceschopné, velmi rychle pracuje a každý týden může veřejnost informovat o postupu vcelé věci. Všimněte si, že po našich jednáních jsme schopni nejen charakterizovat výstupy, ale i jmenovat osoby, se kterými jsme jednali. Narozdíl od starosty Ústí pana Peška, jenž podle svých slov ´jednal s velmi vlivnými lidmi´ a třeba na SŽDC jej nikdo nezná.“
JAN POKORNÝ