Diváci vás uvidí v roli mistra. Přijal jste ji hned?
Bylo to takové rozhodnutí okamžiku. Dámy z projektu nás postavily téměř před hotovou věc, protože říkaly, že potřebují někoho, kdo by lidi vedl a naučil dělat na strojích. Nikdo jiný kromě mě a mých kolegů nebyl v tu chvíli k dispozici (směje se). Postupně se to vyvinulo, kromě toho přísného učení máme další drobnější roličky.

Jak se cítíte v devatenáctém století?
Já jako mistr se cítím poměrně dobře. Užívám si zážitky a zázraky techniky. Ale z pohledu dělníka to zdaleka tak jednoduché není. Já večer odložím kostým, oni ne.

Část kulis zůstane Vonwillerova továrna v poslední době zažívá rozmach. Muzeum starých strojů a technologií nedávno rekonstruovalo taneční sál, k dispozici je i výtah a po natáčení tu zůstane část kulis. Návštěvníci si je budou moci prohlédnout na Dnu otevřených dveří, který se v bývalé Mosilaně koná v sobotu 16. září.

Je něco, co vás překvapilo?
Z pohledu mistra mě překvapilo, že účastníci úkony poměrně dobře zvládají. Jsou snaživí, tvůrčí, práce jim jde. A některé viditelně i baví, což je skvělé. Práce tam skutečně vzniká, jsou to reálné výsledky, nic fingovaného, to je to, co se mi na tom líbí.

Vzal byste roli v reality show i vy sám?
Mě, jako člověka, který se o historii zajímá, by to lákalo. Chtěl bych si to určitě zkusit, ale dva měsíce jsou poměrně dlouhá doba.

Účastníci si pak jistě budou vážit možností dnešní doby…
Určitě. Dost lidí, kteří o historii přemýšlí, má zkreslený pohled a tendence idealizovat. Čím hlouběji jdete do historie, tím je doba těžší a těžší. Bude to pro ně velké ponaučení.

Z natáčení docu-reality Dovolená v éře páry ve Vonwillerově továrně v Žamberku.

Vnímají natáčení nějak místní? Čelíte zvídavým dotazům?
Občas se někdo zeptá, dokonce se tu byla podívat i hlídka policie. A natáčení je velice zaujalo (usmívá se).

Když už jsme u té policie, byli tu i doboví četníci?
Ano, zapojili se. Dvoučlenná hlídka tu dohlížela při převzetí moci nového továrníka, četníci toho starého vyvedli a zrovna v ten den se tu objevil zárodek rebelie, kdy si dělníci sami vyhlásili pauzu, což by nebylo možné. Četníci poté vzali rebelanta a odvedli ho k továrníkovi na kobereček.

ČTĚTE TAKÉ: 

Za pivo platí čtyři krejcary. Patnáct statečných zkouší historii na vlastní kůži