Události, které hodinová ukázka před několika tisíci diváky připomněla, začaly v květnu 1945 v Přerově. "Berlín padl, ale informovanost německé armády nebyla ideální. V Přerově bylo poslední pásmo vzdoru u nádraží, Němci si nebrali servítky. K zajatým civilistům se chovali krutě," řekl publiku komentátor bitevní ukázky.
Následovalo povstání v Praze a pak krvavá bitva 11. a 12. května ve Slivici u Milína na Příbramsku, kde se německá armáda nechtěla vzdát. Bojové ukázky se účastnily kluby z Česka i Slovenska. Na páteční generálku a dvě sobotní ukázky bylo použito 36.000 nábojů.
"Loni jsme měli Slovenské národní povstání, které bylo v pěti obrazech, to se nám zalíbilo. Bylo to divácky zajímavé. Letos je to ještě víc, protože máme hodně techniky, tři letadla ve vzduchu za všechny tři armády, sovětský JAK-3, německý Bf 109 a americký Mustang P-51," řekl provozní ředitel Vojenského muzea Králíky Martin Večeř.
V mezičase, kdy nebyly dynamické ukázky, bylo na místě množství statických prezentací. Cihelny se tradičně účastnili příslušníci vězeňské služby i celní správy. Lidé se tak u celníků mohli poučit, co nemají vozit ze zahraniční dovolené. Celníci jim zabaví například vypreparovaná exotická zvířata, která jsou chráněná mezinárodní úmluvou.
"Lidé si z dovolených vozí suvenýry, které by neměli. Koupí je v dobré víře na tržnici. Ukazujeme namátkou zabavené věci, které nebyly odhaleny rentgenem při letištní kontrole. Někdy si také lidé vozí zvířecí trofeje, v zemi je třeba povolený odstřel, ale nemají na to certifikáty," řekl jeden z celníků.
close
info
Zdroj: Pardubický kraj
zoom_in
Cihelna 2024
Cihelnu pořádá víc subjektů, město, vojenská muzea a spolky a od roku 1993 také armáda. "Ukazujeme propojení s historií, kterou reprezentují vojenské historické spolky, a současnou Armádou České republiky. A navazujeme na tradice lidí, o kterých historie je, kteří bojovali za demokracii a svobodu, položili za to svůj život. To jsou hodnoty, které Armáda České republiky vyznává," řekl Robert Bielený, ředitel Sekce logistiky ministerstva obrany.
Jsou okamžiky, kdy lidé potřebují pomoc státu, aby fungovaly obrana i vnitřní složky státu. Muzea i akce Cihelna to připomínají, uvedl Richard Sicha, ředitel muzea, které je v pěchotním srubu K-S 14 U Cihelny. "V současné době si musíme uvědomovat potřebu obrany vlasti, nežijeme v ideálním světě. Je potřeba vnímat paralely v historii. Každá země, která se nepoučí z historie, která se neučí od svých předků, tak je ztracena," řekl Sicha.
Pro město je Cihelna důležitým projektem, který pomáhá zviditelnit Králicko pro cestovní ruch, z něhož mají benefity podnikatelé v regionu. Lidé tam najdou mimo jiné pevnostní oblast a muzea věnovaná historii vojenství, řekl starosta Králík Václav Kubín.
"Hodně lidé z města přispívají ke zdaru celé akce, na pokladnách jsou naše neziskovky, buď sportovci, klub seniorů, naše technické služby. Dá to kolem 50 lidí, kteří se na akci podílí," dodal Kubín.
Cihelna stojí kolem dvou milionů korun. Výdělečná není. Někdy je v příjmové složce město na nule, někdy doplácí desítky tisíc korun. "Bývá to 100.000 až 150.000 korun, co jsme v minusu. Na druhou stranu je to náklad spojený s propagací Králicka a nepřímou podporou podnikatelských subjektů v regionu z oblasti turistiky," uzavřel Kubín.
