Kliknutím zvětšíteS příchodem předvánočního období se riziko krádeží nejen vánočních stromků, ale i chvojí a jmelí zvyšuje. „Lesy ČR proto posilují intenzitu dozoru v lesích a zároveň činí řadu preventivních opatření, aby ohrožené porosty ochránily,” sdělila mluvčí státního podniku Eva Jouklová. Nenechavcům, kteří se přesto rozhodnou pořídit si jmelí na ozdobu nelegálně, hrozí pokuta 2000, ve správním řízení pak až 5000 korun.
S případem krádeží se v minulosti setkal také arborista Karel Pavlíček, který se v rámci výškových prací věnuje ořezu jmelí v revíru na Choceňsku. „Někteří používají k výstupu do korun stupačky s kovovými hroty,“ sdělil Pavlíček a vysvětlil, že stromy tak nenávratně poškozují. „Narušují kůru a tím stromům způsobují rány,“ dodal. Setkal se prý také s případem, kdy zloději kvůli několika větvičkám jmelí pokáceli celý strom.
Potřeba jsou lezecké zkoušky
Mluvčí Lesů ČR vysvětlila, že podle lesního zákona je trhání jmelí v lesích zakázáno.
Jmelí je poloparazitická keříková rostlina
V Česku se vyskytuje pouze druh jmelí bílého. Celkově se jej však rozlišuje až 100 druhů. Lidé jsou jmelím fascinováni od pradávna. Staří Řekové zkoumali základní rysy této rostliny několik set let před naším letopočtem. Kelti jej považovali za posvátné, protože si drželo svou zelenou barvu po celou zimu, a věřili, že vyléčí každou chorobu a funguje i jako protijed. V antice sloužilo jmelí i jako kadidlo a vykuřovaly se s ním domy.
Tajemný keřík se obchodním artiklem stal až během 20. století, kdy se ujala tradice původem z Anglie zdobit jím na Vánoce domácnosti pro štěstí. Dodnes symbolizuje plodnost a štěstí. V euroamerické oblasti jsou populární polibky pod vánočním jmelím, které mají přinést štěstí a lásku.
„Pokud ale oslovíte vlastníka nebo správce lesa, tak ten vám to svolení může dát,” řekla Jouklová a dodala, že ročně jich vystavují několik s podmínkou, že lezci nepoškodí strom a mají příslušná osvědčení.
Získat takové svolení ale není jen tak, jak vysvětlil arborista Pavlíček. „Kdo chce sklízet jmelí, musí mít povolení od majitele lesa, lezecké zkoušky a speciální trhačský kurz, kde je třeba prokázat znalosti běžných lesních dřevin, jejich plodů a semen,” zmínil Pavlíček. Navíc dodal, že i když chce člověk pouze jmelí, v rámci zkoušek musí poznat také zralost šišek nebo se orientovat v právních předpisech v oblasti lesních dřevin.
„K získání jmelí je potřeba vylézt na strom a šetrně jej utrhnout. Musí se uříznout jen malá část větve, nebo nejlépe utrhnout jen samotné jmelí,“ přiblížil Pavlíček. Podle něj je výhodnější domluvit se s daným arboristou či pracovníkem výškových prací, který může jmelí dodat. „Já mám takové nabídky od začátku listopadu. Po novém roce už samozřejmě o jmelí nemá nikdo zájem,” doplnil.
Mezi největší zpracovatele a dodavatele na český trh patří zahradník Jiří Kašík. „Ročně zpracováváme 50 až 70 tun, hotovými svazky zásobujeme velkou část českého trhu,“ pochlubil se zahradník.
Strom pomalu vysává
Jmelí není však pouze vánoční dekorace přinášející dle tradice štěstí, ale také parazit, který ničí stromy. „Stromy, které jmelí napadne, přestávají prosperovat. Rostlina osídlí jejich větve, ze kterých začne čerpat vodu a rozpuštěné minerální živiny, které ale k životu potřebuje samotný strom. Svého živitele tak jmelí pomalu přivádí k zániku,“ uvedl arborista Jaroslav Kolařík z firmy Safe Trees.
Jmelí napadá nejčastěji lípu, topoly, javory a ovocné stromy, především jabloně.
V některých městech tento problém řeší Technické služby, jindy si na pomoc přivolají místní arboristy, jak potvrdila referentka odboru životního prostředí v Chocni Milada Potštejnská.
„Menší výřezy větví v malých výškách provádějí Technické služby města Choceň. Často se ale jedná o velmi problematické ošetřování ve výškách, spojené i s redukcí koruny, a to už musí provádět zkušený arborista,” vysvětlila Potštejnská.
Podle referentky odboru životního prostředí města Lanškroun Jaroslavy Urbanové přibývají dokonce i některé druhy dřevin, kde se dříve jmelí nevyskytovalo. „Například břízy, habry a ořešáky,” sdělila Urbanová. Dodala však, že na Lanškrounsku problém se jmelím řešit nemuseli.
Na vině jsou ptáci
Podle arboristů souvisí invaze jmelí s nedostatkem keřů šípku nebo trnek v krajině. Za rozšíření jmelí totiž může nejpravděpodobněji změna stravování ptáků, kteří ho roznášejí. Většina rostlin, které mají plody i v zimě, totiž z krajiny vymizela, a pro ptáky jsou tak bílé kuličky jediným zdrojem potravy v okolí.
Arborista Kolařík upozornil na fakt, že zneškodnění jmelí se provádí především správným řezem stromu. I zde ale začíná být problém. „U stále větší části napadených jedinců už další odběr není možný a přistupuje se k ošetření pomocí postřiku,” vysvětlil Kolařík. Pro tyto účely prý jeho společnost používá jediný povolený preparát.
S variantou postřiku nesouhlasí Urbanová. „Chemie se dosud neosvědčila, je těžké likvidovat jmelí a nezničit hostující strom, dá se ničit hlavně ořezem napadených větví,” sdělila referentka. Podle ní je ošetření potřeba dělat zvlášť citlivě, aby se strom se zásahem co nejlépe vyrovnal.
Přestože dlouhodobě může růst jmelí zapříčinit i odumření celého stromu, někteří odborníci nevidí v přemnožení zásadní problém. „Příroda se s tím vypořádá sama, člověk by se neměl snažit to nějak zvlášť řešit,“ uzavřel si zahradník Kašík.
5
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
