Odjezd autobusem z choceňského náměstí hodinu po půlnoci, následovala klasická cesta přes Bumbálku, Makov, Martin, do cíle první túry (Velká Fatra, přechod západ východ, známá Chata pod Borišovom, první občerstvovačka, výstup na Ploskou 1532 m a sestup do Višné Revůce). Pětihodinová túra přímo po noci z autobusu byla pohodová, na rozhýbání. Velká Fatra, to jsou krásné lesy, horské louky, květena, kravky a ovce žádné kameny a skály, prostě  pastva pro oči. Následoval odjezd do Liptovského Mikuláše, kde bylo ubytování v areálu Střední politechnické školy.
Druhý den to již byla jiná káva. Čekaly nás Západní Tatry, Otrhance, úžasná hřebenovka s pěti dvoutisícími vrcholy, zakončené Jakubinou a Hrubým vrchem. Zpět jsme se vraceli Ráčkovou dolinou, která je dle mě nejkrásnější dolinou Západních Tater. Kdo někdy šel tuto hřebenovku, tak ví, jaký je to zápřah – 9 hodin, převýšení 1300 m. Při dobrém pitném režimu v liptovskomikulášských restauracích se síly obdivuhodně vrací, takže další túra v Nízkých Tatrách, ač dlouhá, byla přece volnější.
Třetí den jsme vyrazili ze Zahrádek, lanovkou (také jsme to před lety chodili pěšky) pod Chopok, následoval výstup na Chopok, přes Ďumbier na chatu gen. M. R. Štefanika a pak dlouhý sestup k chatě Čertovica. Túra 7,5 hod., převýšení díky lanovce 500 m.
Čtvrtý den byla plánovaná další „pecka"  dominantní vrchol Západních Tater Baranec. Jelikož se prudce změnilo počasí a pršelo, nemělo cenu túru dělat s ohledem na výhledy a zdraví lidí. Absolvovali jsme tedy lehkou túrku Prosečskou dolinou a Kvačanskou dolinou s pěknými zákoutími zakončenou v Kvačanech prohlídkou malého soukromého pivovaru a ochutnávkou místních moků.
Poslední den expedice je vždy relaxace a příprava na odjezd domů. Vypustili jsme známé termální koupaliště Bešeňova, protože stále pršelo, a opustili jsme Slovensko. Při cestě domů jsme navštívili beskydské Pustevny a obdivovali stále krásné Jurkovičovy stavby, které jsou dominantou Beskyd.
Za pár hodin jsme byli všichni opět na choceňském náměstí živi a zdrávi a v duchu podělovali tomu nejvyššímu, že nám umožnil tři krásné túry plné slunce a krásných výhledů. Poslední poděkování patří organizátorovi celé akce Jindrovi Horáčkovi, velkému znalci slovenských hor, za přípravu a vedení celé expedice. Hory jsou krásné, ale zadarmo vám nikdy nic nedají – a tak to je správné. „Slovenské hory 2012" skončily, budeme se těšit na příští rok. JIŘÍ TUREK

Choceňská expedice ,,Slovenské hory 2012“.

Choceňská expedice ,,Slovenské hory 2012“.

Foto:   Jiří Turek, Koldín
a Pavel Sloupenský, Sudličkova Lhota