Úspěšná výstava se tehdy konala od 27. června do 27. července 1914, začala sarajevským atentátem a skončila předčasně vyhlášením válečného stavu. „Přesto byla mimořádně úspěšná, zúčastnilo se jí přes tři sta vystavovatelů z celé habsburské monarchie a prohlédlo si ji přes osmdesát čtyři tisíc návštěvníků," představil ji Orlickému deníku ředitel Orlického muzea Michal Hofman.
V Pelinách tehdy nechyběly například stříkačky Josefa Luxe či grafický závod Čeňka Mojžíše. Návštěvníci si pochutnávali na choceňských likérech F. J. Schejbala, voňavých párcích velkouzenáře Karla Tomka, na kremrolích z cukrárny Viléma Čepa či řízném domácím pivu z pivovaru knížete Kinského. Po sto letech občerstvení nabízelo například domácí Pekařství u Lifků nebo místní rybáři. Svou činnost představily spolky i firmy. Honosná atmosféra, jež dýchá z historických fotografií, se však vytratila. „Myšlenka uspořádat po sto letech výstavu se mi líbí. Ale je to chudší, to je však dané dobou," podělila se o dojmy Marie Menclíková, starší dáma, která se těšila na průvod dobrovolných hasičů, u kterých působila.
„Ta atmosféra se nemůže opakovat," konstatoval majitel pekařství Karel Lifka. „Myšlenka je velmi dobrá a zajímavá. Ale realizace je velmi obtížná, tehdy bylo velké nadšení lidí, dnes lidi všechno dělají pro peníze. Je to hezká vzpomínka, ale akce podobného charakteru chtěla fundovanější přístup. Výstava rozhodně mohla být kratší, to je tady všeobecný názor," přidal drobnou kritiku.

Dokážeme to?

„Dokážeme to i dnes? To byla hlavní myšlenka a motto pro uspořádání současné výstavy. Nemáme ambici uspořádat veletrh ani dokonalou profesionální přehlídku. Chtěli bychom spojit místní aktivní a šikovné lidi ke společné činnosti," řekla Orlickému deníku při přípravách výstavy její hlavní iniciátorka, místostarostka Chocně Věra Rybová. Ta spolu se starostou Miroslavem Kučerou a náměstkem hejtmana Romanem Línkem přivítala návštěvníky v Pelinách.
Vysvětlila i další důvody pro uspořádání výstavy. „Jednak to bylo stoleté výročí, připomenutí kořenů, historie. Pokládám to za takový malý souboj s globalizací a unifikací světa a společnosti. Chceme ukázat, že tenhle kout je výjimečný, že tady jsou šikovní lidé a firmy. Dalším důvodem je, že je to příležitost k rozhovorům a setkání," uvedla.

Pestrý průvod

Velké pozornosti se těšil úvodní průvod městem, v němž šlo několik set členů místních spolků, sportovních klubů i zájmových organizací. Ve slavnostních uniformách a krojích kráčeli Baráčníci, hasiči, myslivci, v dresech sportovci, v kostýmech mažoretky, divadelní ochotníci či příslušníci Poslední choceňské paroplavební. Zkrátka jako v Elektrickém valčíku Svěráka a Uhlíře… A nyní, kdo tu všechno byl: Okresní a krajský inspektor, hasičský a recitační sbor… dále krojované družiny, alegorické vozy… Byl to ten slavný den…
V krojích, takzvané české Mařence, poutali pozornost Baráčníci (na snímku), dobročinno-vlastenecký spolek, který dbá na udržování starých tradic a obyčejů. I když v Chocni působí desítky let, na výstavě v roce 1914 Baráčníci ještě chyběli, spolek se ve městě zrodil později. „Brzy budeme slavit devadesát let. Spolek Baráčníků je rozšířený po celé republice, my jsme však nejvýchodnější výspa Baráčníků," připomněl rychtář Josef Dostál.
To dobrovolní hasiči na výstavě před sto lety nechyběli. Počátky sboru se datují rokem 1870. „Tehdy na výstavě bylo přes sedmdesát sborů, na patnáct set hasičů," připomněla historii Květa Bogapovová. „Výstavy se naši hasiči účastnili s parní stříkačkou z roku 1900. V sedmdesátých letech nám ji ale někdo sešrotoval, zbyla nám z ní pouze bronzová deska, kterou uchováváme. Letos jsme obeslali všechny sbory, které se tehdy účastnily," doplnil ji starosta SDH František Kubík, který je nejdéle působícím starostou i kronikářem sboru. I když ani zdaleka nepřijely všechny pozvané sbory, hasičský program byl pestrý a poutavý.