„Dlouhodobě tu bylo málo vody a bylo poměrně chladno. To se projeví zejména na jarních obilovinách, jako je ječmen a jarní pšenice, zatím se zdá, že to bude znát i na kukuřici," odhaduje situaci ředitel střediska Klas Nekoř Leoš Říha a pokračuje: „U ozimých plodin by ten vliv neměl být takový, ale i tak nelze ani u ozimé pšenice očekávat výnos na loňské úrovni. Co se týče ozimé řepky, tam je zase problém, že do zimy šly některé porosty už poškozené od různých škůdců. Celkově si proto myslím, že ta loňská mimořádná sklizeň se letos rozhodně nenaplní."

Zatímco v podhorských oblastech okresu plánují zahájit žně obilí až na přelomu července a srpna, v nížinách se do sklizně pravděpodobně pustí dříve. „Nejprve budeme, zřejmě v polovině července, sklízet ozimý ječmen. Bude záležet na tom, kdy dozraje," říká vedoucí rostlinné výroby Zemědělsko obchodního družstva Zálší Václav Peterka, který se rovněž domnívá, že letošní výnosy budou výrazně nižší.

Podle Leoše Říhy by však nyní větší koncentrace srážek mohla mít na kvalitu úrody spíše negativní dopad. „Přestože máme řadu nových poznatků, odrůd a nové techniky, závislost na počasí je i nadále rozhodně velká. Řada zemědělců se obává, že když srážky chyběly v květnu, kdy by hlavně měly být, tak aby to příroda nezačala kompenzovat. Řada věcí se už nedá dodatečným deštěm zachránit."

Podle údajů agrární komory je na Orlickoústecku oseto zhruba 21 tisíc hektarů úrodné půdy. Obiloviny se rozkládají na ploše o velikosti 15,5 tis. hektaru, přičemž nejvíce polí je již tradičně oseto ozimou pšenicí, a to až 7,5 tisíce hektaru. Na 5,5 tis. hektaru pak čeká na sklizení řepka ozimá.

Aby stroj neselhal

V těchto dnech se zemědělci soustřeďují hlavně na přípravu techniky. Právě údržba strojů před sklizní bývá nejdůležitější. „Nikdo neví, jaké počasí nás ve žních čeká. Může se stát, že bude třeba jen týden hezky, a pak dva týdny proprší, takže si nemůžeme dovolit, aby v tom týdnu najednou klíčový stroj zklamal. Při současném počasí, které se pohybuje v extrémech, je proto tlak na to, aby výkonná technika dokázala sklizňové okno daleko lépe využít, vyšší, než kdybychom mohli počítat s tím, že budeme mít třeba měsíc a půl ideální počasí," připomněl ředitel společnosti Klas Nekoř Leoš Říha.
Jak důkladný servis techniky je potřeba, se odvíjí zejména od stáří stroje a jeho stavu. „I přes různé inovace je průměrné stáří zemědělské techniky v České republice vyšší než osm let. U průměrně starého stroje, tak údržba postupně přejde od lišty, přes záležitosti mlátícího ústrojí a motoru, až po údržbu vytřásací části kombajnu," dodal agronom.

Kombajny v ZOD Zálší jsou průměrně staré deset let. Nejstarší stroj, který tu dosud slouží, je sedmnáctiletý, jak zmínil Václav Peterka: „Každý kombajnér si na konci sezony sepíše zjištěné závady, které se během zimy a jarních měsíců opravují. Co jsme schopni opravit svými silami, opravíme, na ostatní si zveme odborný servis."