Ten je tajemníkem hudební katedry, kde vede oddělení chrámové hudby, sbormistrovství a sólové interpretace, a je předním českým expertem hry na varhany. Koncertuje po celém světě a věnuje se také rozvoji internacionalizace Univerzity Hradec Králové. V loňském roce například navštívil Tchaj-wan, kde na tamní National Pingtung University pomáhal s otevřením nového studijního oboru věnovaného hře na tento královský nástroj. Je také zakladatelem a uměleckým ředitelem Mezinárodního hudebního festivalu Letohrad.

Doc. František Vaníček.

František Vaníček nastoupí do funkce děkana 10. června. Orlickému deníku odpověděl na několik otázek.

Co považujete za svůj prvořadý úkol v čele fakulty?
Chci především navázat na vše dobré a nosné, čím naše fakulta disponuje. Chci, aby Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové byla i nadále jednou z nejlepších VŠ vzdělávající budoucí učitele v naší zemi, o kterou bude ze strany studentů stále velký zájem a jejíž vystudování bude prestižní záležitostí. Samozřejmě že nás čeká celá řada změn. Rád bych, aby fakulta uvnitř dobře fungovala, aby byli zaměstnanci spokojeni. A především se chci pokusit přispět ke změně způsobu financování učitelského vzdělávání ze strany státu.

Ovlivní zvolení děkanem vaši pedagogickou činnost?
Funkce děkana je pozicí spíše manažerskou. Nicméně se budu i nadále věnovat své pedagogické práci, byť v určitém omezeném rozsahu. Funkční období děkana fakulty je totiž limitováno na dobu čtyř let. Po skončení svého mandátu se rád vrátím na svoji mateřskou hudební katedru, kde vyučuji hru na varhany, hudební management a další disciplíny. Je třeba i v době výkonu funkce děkana sledovat vývoj oboru.

Nový rektor univerzity konstatoval, že jej čeká hodně práce, protože v celostátním hodnocení univerzita nefiguruje na předních příčkách. Vidíte to podobně?
Především bych chtěl upřesnit, že hovoříte o srovnání univerzit z hlediska takzvaného vědeckého výkonu. Tady je jasné, že se naše spíše humanitně zaměřená univerzita nemůže nikdy rovnat velkým univerzitám, které mají ve svém svazku přední lékařské či odborné fakulty. Nicméně s novým panem rektorem prof. Kamilem Kučou – hovořme prozatím o kandidátovi na rektora, protože rektora navrženého Akademickým senátem UHK musí ještě do funkce jmenovat prezident republiky – jsem ve shodě, že musíme náš univerzitní potenciál dál rozvíjet a snažit se být lepší. Nicméně o studium na celé UHK je veliký zájem, univerzita má čtyři fakulty – pedagogickou, přírodovědeckou, filozofickou a informatiky a managementu a Ústav sociální práce. Nejedná se dávno již o nějakou regionální školu. UHK je pevně ukotvena v systému českých vysokých škol, spolupracuje se zahraničím, řada fakult patří k nejlepším ve svém oboru v ČR. A tak tomu je i v případě Pedagogické fakulty UHK, která je v hodnoceních pedagogických fakult hned za historicky nejstaršími a největšími PdF na UK v Praze a na MU v Brně. Ale stále je samozřejmě co zlepšovat.

Dojde na pedagogické fakultě v nejbližší době nebo v letech příštích k nějakým výrazným změnám? Je například v plánu přesun hudební katedry z krásných, ale pronajímaných prostor Nového Adalbertina jinam, pokud ano, kam by to mělo být?
Razantní změny neplánujeme, vývoj fakulty je kontinuální. Nicméně musíme neustále řešit spoustu věcí, ať už to jsou akreditace, nebo právě vámi zmiňované dislokace jednotlivých pracovišť. V příštím roce bude v našem univerzitním campusu dostavěna nová budova Přírodovědecké fakulty UHK, čímž se uvolní hlavní historická budova Pedagogické fakulty UHK, kam by měla přejít katedra výtvarné kultury a textilní tvorby, která v současné době sídlí také v pronájmu v budově Nového pivovaru – Krajský úřad. Jak to bude s dalšími pracovišti, je zatím v jednání, tedy i případné stěhování hudební katedry z krásných prostor Nového Adalbertina. Nicméně přiznávám, že nás drahé pronájmy velice zatěžují a v současné finančně „neklidné" situaci je to jedna z věcí, kterou musíme v dohledné době dořešit.

Koncertujete po celém světě, jste dramaturgem a uměleckým ředitelem Mezinárodního hudebního festivalu v Letohradu. Zvládnete to vše skloubit s činností děkana?
Odpověď bude podobná jako v případě mé pedagogické činnosti. Samozřejmě že výkon funkce děkana bude náročný. Jistě to zasáhne jak do mého osobního, tak i profesního života. Je jisté, že počet svých koncertních aktivit budu muset částečně omezit. Ale koncertovat chci dál. Je to nutné jak z hlediska mé profese koncertního varhaníka, tak i pedagoga v oboru hry na varhany. Stejně tak budu i nadále pokračovat v organizaci Mezinárodního hudebního festivalu v Letohradu. Vždyť letos se ve dnech 4. – 12. června uskuteční již 27. ročník tohoto významného českého festivalu. Festival se koná poprvé pod patronací Madeleine Albright, která v loňském roce MHF Letohrad osobně navštívila. Festival je také spolupořádán právě Univerzitou Hradec Králové, takže pokračování v této činnosti zůstává i nadále jedním z cílů mé práce.

Loni jste pomáhal s otevřením nového studijního oboru hra na varhany na univerzitě na Tchaj-wanu. Je před vámi nějaký podobný zajímavý projekt?
Na Tchaj-wanu budeme v této záležitosti přítomni i nadále. A čeká nás celá řada dalších projektů. Internacionalizace, tedy spolupráce se zahraničím, ať už na bázi studentské, pedagogické, vědecké, či umělecké, je jedním z nejdůležitějších poslání univerzit. Máme řadu partnerů po celé Evropě, ale také v USA, na Taiwanu a otevírá se další ohromný prostor pro spolupráci – Čína.

Jak se díváte na změny, které přinese novela vysokoškolského zákona schválená na konci ledna poslaneckou sněmovnou?
Novela zákona se připravovala dlouhou dobu. Asi největší novinkou pro nás bude změna v systému akreditací studijních programů a oborů. Vznikne nová instituce – Národní akreditační úřad, což bude klást na fakultu a celou univerzitu nové požadavky. Většina odborné veřejnosti však považuje novelu zákona za příliš obecnou, kritizují, že nedořešila řadu otázek. Minimálně neřeší největší problém současných vysokých škol – jejich podhodnocené financování.

V sociologických průzkumech se učitelé umisťují v žebříčku nejprestižnějších zaměstnání na předních příčkách. Česká společnost si jich sice váží, nedokáže je ale finančně ohodnotit. Jaký je váš názor?
Profese učitele byla a snad i vždy bude prestižním zaměstnáním. S radostí sleduji, že si to snad začíná naše politická reprezentace uvědomovat. A to nehovořím pouze o platech učitelů. Nicméně si je třeba uvědomit, že celý systém vzdělávání je propojený. Při těchto diskuzích a změnách by se tudíž měl brát ohled i na pedagogy a ostatní zaměstnance pedagogických fakult, které odborně připravují budoucí učitele. Na VŠ totiž neplatí státní tabulkové platy. Platy zaměstnanců PdF jsou tak dnes ve většině případů nižší než na základních a středních školách, což mi připadá nelogické, až degradující. Současné nerovné podmínky nemohou nemít v budoucnu za následek zhoršení kvality profesní přípravy učitelů. A tomu musíme předejít. Platy je proto třeba řešit prioritně, byť vím, že to bude velice komplikované a bude to trvat delší dobu. I to bude ve spolupráci s novým vedením naší univerzity mým úkolem.